Manželé ve společném jmění a půjčka jen jednomu z nich - jde to?
"Chtěla bych si od vás půjčit, ale manžel o tom neví a obávám se (jsem si jista), že by s tím ani nesouhlasil, tak bych ho do toho nejraději nezatahovala.
Je i přesto možné řešit a půjčit mně požadované peníze, aniž by se v tom musela má drahá polovička jakkoli angažovat? Tím myslím žádný jeho přístup, podpis ani vědomí."
Tento častý dotaz je uzpůsobený do ženského pohledu, jelikož se značně častěji stává, že nás s ním oslovují ženy snažící se utajit své úvěrové záměry před "chudákem či kruťákem" manželem.
Nutno však přiznat, že to v nejednom případě zkoušel i sám manžel nejspíš se "těšící" z tiché domácnosti.
Abychom po modernu projevili tíženou nestrannou spravedlnost a dostáli tak genderové rovnoprávnosti, můžete si ve vlastní představivosti umazat všechna ta a.
Děje se tak často v situacích, kdy se jednomu podařilo zkrátka zadlužit, aniž by o tom ten druhý věděl a jelikož to chce ututlat, seč mu síly stačí, tají před ním i svůj požadavek na konsolidaci. Jiným příkladem může být přání financovat pořízení věci, u které se jaksi obává, že by byla v přímém rozporu z přesvědčením drahé polovičky.
Nezřídka se taky stane, že už jsou sice dávno od sebe, každý si žije svůj vlastní život, ale jaksi se nestihli rozvést, nebo to nepovažovali za důležité, vždyť přece o co jde, jakýsi papír a status na občance, stejně jako si ani neráčili pořešit SJM, ale přesto teď mají z nějakých pohnutek pocit, že už si jako mohou vystupovat každý sám za sebe a klidně se postavit do řady hlásících se o nemalé zadlužení, aniž by o takovém kroku měla stále oficiální manželka jakoukoliv šajnu, jakoby nebyla pochopitelně vyžadována její spoluúčast na této věci.
Neuvědomují si přitom skutečnost, že se v takovém případě půjčka vztahuje na oba dva, neboť mají společné nejenom majetky ale také dluhy a tak přinejmenším její případné nesplácení a vymáhání může negativně poznamenat oba podobně. Ostatně dožadovat se odletu s propadlým pasem taky není nic moc. Svou roli hraje také morální hledisko, kdy stejně jako by se jim samotným nejspíš za moudra "nedělej druhým to, co sám nechceš, aby bylo děláno tobě" moc nelíbilo, kdyby je druhý ohrozil vzetím půjčky bez jejich souhlasu, neměli by se podobnému gestu vystříhat i oni sami?
Jenomže jakési zájmy druhých někteří neberou v potaz zcela automaticky. Ostatně to je také důvod, proč byla povinnost o pohlídání tohoto pravidla z vrchu přidělena samotnému půjčujícímu, aby se tak přispělo k vytvoření bezpečného a transparentního úvěrového prostředí. Z tohoto titulu má přikázáno při jakémkoli úvěrování přesahujícím 200 tis Kč, aby byl na úvěrových smlouvách přítomen písemný projev souhlasu obou manželů, pokud jejich společné jmění nebylo zasaženo úpravami dovolujícími jejich samostatné vystupování.
Tímto projevem se doslova myslí přístup (spolužádání) obou manželů, který jednohlasně vyjadřuje jejich společný zájem a vylučuje jakýkoli prostor pro právní pochyby. "Oba jste to podepsali na projev své svobodné vůle, tak jaké pak copak teď?" Půjčující potom nemusí řešit zbytečné neshody, čelit kritice druhého za půjčení prvnímu a vést kostrbaté soudní spory, když tomu šlo tímto poměrně jednoduchým preventivním opatřením zavčas zabránit.
Proto se ta tento specifický typ požadavku ptáme:
"No a kolik peněz ideálně potřebujete? A SJM máte, nebo jste ho za doby manželství či předmanželskou smlouvou úplně rozdělovali, či alespoň částečně zužovali?"
A jedním dechem dodáváme:
"Omlouváme se, ale financování řešíme od částky 300 tis Kč a pokud není žádoucí úkony dotčeno společné jmění, musí manželé přistoupit společně."
Nakonec to není jenom o tom, zvládnout spolu slavnostně "docupitat" k oltáři, nebo před (místo) starostu v té ateistické variantě. Je potřeba taky odříkat onen posvátný slib:
"Zachovám Ti věrnost, lásku a úctu a nikdy Tě neopustím."
Vzpomínáte? Zkuste usilovat o jeho obnovu a dodržení...
