Refinancování aneb Přeúvěrování

Obsah

  Co je to refinancování

Dobrovolná verze a povinná záležitost

Proč zkusit Dům dluhů

Podrobné informace o refinancování

Co je to?

Vyměnit současné zadlužení za nové.

Proč?

Představuje nižší nákladovost.

Jak?

Výplatou levnějšího dluhu.

Co je teď na trhu zhruba k mání?

Úrok: od 1.69 % ročně

Částka

Splatnost: do 30 let života

Co víc si přát?

Vlídnost k registrům

Shovívavost k příjmům

Uplatnění naprosto na vše

Nehradit ani korunu dopředu

Zbavit se toho kdykoli a zdarma

Tak to vše bychom měli.

Co pro to udělat?

Poslat poptávku

 

No, jestli si první chceš ještě něco počíst…

 

Dobrovolná verze

Miniaturnější úrok, jehož zásluhou přeplatíte na zapůjčeném kapitálu každým rokem méně.

Zanedbatelnější splátka, kterou bude potřebné každý měsíc posílat, aniž by se prodloužila splatnost byť o jediný den.

Přitahuje Vás taková příležitost?

Povinná záležitost

Může se také stát, že je po Vás striktně vyžadováno vrátit celý dluh věřiteli. Hold jste poměrně hrubě porušili nějakou smluvní povinnost a tím si zavdali na jeho zesplatnění.

Dostáváte se tak pod tlak a hrozbu značných pokut, které neúnavně potrvají, dokud dlužnou sumu komplet nezaplatíte. Jenže tolika penězi zdaleka nedisponujete a za tak krátký okamžik je ani nemáte kde sehnat.

V takové situaci ustupují do pozadí dobrovolné pohnutky pramenící z touhy po zlevnění dluhu. Místo nich teď přichází na řadu jednohlasně vyznívající příkaz zvaný „musíš“ a v patách mu kráčí přirozená lidská snaha o vyvarování se problémům a prodražení.

Za fungující návrh, jak si poradit s touto prekérní situací, byste klidně odvedli nemalé desátky?

Tak, že jste to Vy, tady ho teda máte. Jenom jestli byste… uhmm… náhodou…. chtěli něco přispět na provoz… ?

„No oukej, zas zadara“:

  • vyřiďte si neprodleně nové financování
  • vyplaťte tím momentální katastrofu
  • vydávejte míň jinému věřiteli

„Fákt ultra ohromující! A to už jsme málem něco málo poslali!“

Společný průsečík

V obou těchto scénářích se dá totiž psát stejným perem.

A tím zrovna nemyslíme lacinou propisku od KOH-I-NOORU, jako spíš sofistikovaný úvěrový zákrok s přezdívkou REFINANCOVÁNÍ.

To umožní vzít váš momentální dluh:

  • hypotéku
  • půjčku
  • úvěr
  • zástavu od kteréhokoli soukromého, státního orgánu či jiného neúvěrového subjektu
  • exekuci, insolvenci, dražbu
  • závazek jakýkoli jiný
  • kombinaci těchto dluhů

a vyměnit ho za příhodnější verzi, která svojí atraktivností předčí všechny ostatní pobídky na trhu.

Jeho zdařilým provedením tak dojde k převodu daného dluhu „pod křídla“ věřitele, který projeví potřebnou náklonnost tyto vítězné podmínky poskytnout a zpečetit je uzavřením nové smlouvy.

Výsledným „zlatým“ dílem je ideálně dluh:

  • zatížený nižším úrokem
  • vytvářející nicotnější přeplatek
  • znamenající menší měsíční splátku
  • roztažitelný na protaženější dobu splatnosti
  • dostatečně vysoký alespoň na pokrytí současného
  • s možností ho zároveň navýšit o potřebné peníze navíc

který se podaří vyřídit a vyplatí se jím ten současný.

Tak a teď už nezbývá, než takový protějšek na té úvěrové tržnici někde vydolovat.

PS. Ptáte se, jaký význam že to mají zkomoleniny jako přefinancování nebo přeúvěrování? Naprosto totožný neboli úplně stejný. Jsou jen výsledkem snahy o počešťování některých Čechů.

Říkáte si:

„Jenomže copak já vím kde a jak přesně postupovat, abych to ještě celé nezvoral? Pole na podzim bych možná ještě zvládnul, ale toto?“

„Mít tak někoho, kdo:

  • má specializované znalosti a rozsáhlý přehled, s jejichž uplatněním byl by schopný reálné a zároveň nejlevnější možné refinancování najít
  • disponuje bohatými zkušenostmi a úžasnými známostmi, díky kterým ho taky potom zvládne hladce sjednat
  • se postaví na moji stranu, dokáže se přizpůsobit a neotočí se zády jako ostatní
  • bude vše dělat v mém nejlepším zájmu, bude mně nápomocný a k dispozici prakticky kdykoli to bude potřeba

to by byla bomba.“

„Moment, co tak zkusit ten DumDluhu?“

„Moudrá volba.“ smile

A proč?

Co tak úžasného pro nás dokážou zajistit k refinancování?

1. úročení a přeplacení

„Peníze vždycky až na prvním místě“

Je pravidlo, které platí ve finančním světě dvojnásobně.

Je důvodem, proč má především úročení u financování tak privilegované postavení.

My nejsme včerejší. Víme, že nižší úrok pro klienty znamená vyšší komfort ve splácení.

Sráží měsíční splátku při zachování konstantní splatnosti. Mimoto má stejný dopad i na celkové náklady, které mu z něho vyvstávají.

Proto je naší prioritou a úkolem číslo 1 přinášet jim ho v minimální možné hodnotě.

Tak například…

U hypoték určených k přeúvěrování se aktuálně startuje někde:

 na úroku 1.69 % ročně

a fakt, že je poměrně náročné přehoupnout se přes 2.5 %, Vás může utvrdit v tom, že to není jen nějaká ta lákavá a přitom nedosažitelná hodnota

Nebudeme Vám ale klamat ani v tom, že je možné ji získat „jen tak“. Aby bylo možné na tak atraktivní záležitost dosáhnout, měly by tomu odpovídat také výdělky, splátková historie a v neposlední řadě také účelovost. Jiné nebankovní produkty, které dokáží být v tomto směru až surově snášenlivé, se potom poměrně snadno dostanou až nad hranici 10%. 

U půjček bez zástavy potřebných na přefinancování dražší verze se můžete připravit na úrok jen stěží překračující 6% hladinu. Vezte ale, že u nich půjčující hledí na stav registrů a bonity poptávajícího více, než u jejich zástavního „dvojčete“.

Důvodem je nižší úroveň v oblasti bezpečnosti zajištění, zhoršené okolnosti pro případné zpětné vymožení a z toho titulu i vyšší riziko peněžní ztráty.

Jelikož mívá na úročení vliv také účel využití, považujeme v této souvislosti za vhodné také dodat to, že…

Obě lze za určitých předpokladů použít také na konsolidaci většího počtu dluhů, která se od refinancování zas tak zásadně neliší.

Účelem tak striktně nemusí být koupě, rekonstrukce, výstavba nebo vybavení domácnosti.

To může dlužníkovi přinést ohromnou úlevu od celkového zatížení.
To, jaké procentu z půjčených peněz si jejich předchozí majitel vezme, má taky hlavní dopad na celkové množství peněz, které za půjčené peníze jakožto jejich současný majitel celkově zaplatím.

Platí zde přímá úměra v tom smyslu, že čím vyšší procentuální úrok bude smluvně dohodnut, tím větší tento celkový přeplatek nakonec bude.

Potom záleží především na tom, jak dlouho a kolik budete dlužit. Čím delší dobu a vyšší částku, tím logicky naroste i toto navýšení. Natahuje se totiž doba, po kterou se bude úročit a logicky roste balík, který se bude úročit.

V poslední řadě ho utváří zodpovědnost při splácení, protože každé porušení splátkového kalendáře může být potrestáno pokutou, která v celkovém znění zvýší celkové přeplacení.

Abychom nezapomněli, tak i počet a velikost uplatněných výjimečných splátek ovlivňuje celkovou úročenou dlužnou částku. Takže čím více v průběhu splácení výjimečně splatíte, tím váš finální účet za daný dluh poklesne.

Na všechny tyto proměnné je důležité dbát při volbě a nastavení optimálního financování. Je to taková úvěrová alchymie, protože každá z těchto esencí může značně ovlivnit účinky výsledného lektvaru.

Mějte v tomto ohledu na paměti, že ne vždy musí být ze zásady lepší, když natáhnete splatnost na maximum, abyste získali minimální splátku.

Zvolte zlatý střed tak, abyste jste byli v pohodě také celkovým navýšením uzavřeného úvěrování.

„Pár let“ navíc vám sice může snížit splátku o „nějakou tu tisícovku“, ale taky dokáže navýšit celkový přeplatek o „stovky tisíc“.

2. částka

„To fakt nejde víc? Jejda, když já si potřebuju zaplatit ještě tamto…“

„Ne. Vážně byste přečerpali povolený limit.“

Asi se shodneme, že pokud pochybí peníze, je to krajně nepříjemné.

Nebo někdo nějaké námitky?

Chodit takzvaně „na krev“ se jednou může škaredě vymstít. Proto by si měl každý hledět toho, aby byl jeho nový dluh dostatečně vysoký k pokrytí všech jeho momentálních potřeb a zároveň mu zůstalo něco bokem na náhlé náklady.

Když už se hodláš zadlužit, hleď si zaplatit vše potřebné. To aby sis už potom nemusel dobírat další drahé dluhy. A nepohrdni ani rezervou, abys v ní měl dostatek peněz do neočekávaných situací, které se negativně podepíšou na tvé finanční kondici. Správně by zde mělo být na pokrytí alespoň 6 ti splátek a také na některé další nutné výdaje, které se mohou náhle objevit. Splátkové prodlení totiž dokáže být dosti drahý „špás“.

U hypotéky určené k refinancování proto můžete v momentální „pokoronové“ situaci na trhu „při troše umu“ dosáhnout až na 90% z hodnoty nemovitosti, jejíž výši odhadne k tomu specializovaný odhadce, kterého poskytovatel hypotéky uzná. Ten zhotoví certifikovaný odhad zastavené nemovitosti a výslednou hodnotu, ke které se uplatněním několika oceňovacích metod dopídí, označí za odhadní cenu zastavovaného nemovitého objektu.

U půjček, oproti kterým není vyžadované zastavit některou z nemovitostí, se budete muset v převážné většině případů smířit nanejvýš s 500 tisíci Kč. Více než půl milionu korun českých dostanete z bez zástavní půjčky je stěží. 

Rozhodně si raději zapište, že se takové hypoteční ani bez zástavní zápůjčky nerozdávají každému na potkání. Že mile požádat, nebo pěkně poprosit, to mnohdy zkrátka nestačí. Nárok na uzavření takového financování nemá totiž zdaleka každý. Abyste ho mohli získat, bude potřeba projít přednastaveným filtrem a jevit známky určité lukrativnosti. Tyto, nad rámec několika dalších ukazatelů, spočívají ve snad stokrát probírané splátkové a příjmové historii. Především kondice vašich rejstříků a výdělků bude, jako dva hlavní přísedící v porotě u soudního líčení, rozhodovat o tom, jestli na něho budete mít nárok, nebo se budete muset smířit s často daleko více omezujícími částkami, které dovolí uvolnit zastupitelé z nebankovního sektoru. Jak již sami jistě tušíte, vaše naděje na zdar uvadají ruku v ruce se slabšími prokazatelnými příjmy, vydatnějšími výdaji a závažnějšími záznamy o splátkových proviněních ve dnech předešlých.

To, co v tomto ohledu nejsou nikterak schopní akceptovat jednotliví zástupci bankovní společenství, se snaží dohánět představitelé toho nebankovního.

Jedinec z nohama pevně na zemi by očekával, že se takovým „vlídným očkem“ nebudou dívat nikterak nezištně. A jako ve většině svých poněkud negativních prognóz se ani zde rozhodně nedopouští omylu a musíme mu dáti v tomto scénáři opět za pravdu. Dneska se takový obezřetný pohled hodí víc než kdy jindy. Nosit růžové brýle je sice komfortní, ale jenom do doby než se setkáme s nepříjemnou realitou. Ta nám je dokáže blesku rychle poškrábat, nebo před ní budeme muset v zájmu zachování dětské nevinnosti zavírat oči. Trošku zbabělé, oblakové až bláznivé řešení, ale alespoň nebudeme muset být celý čas v agresivním střechu a neustálém neklidu. Ty nás totiž obírají nejenom o energii, ale taky pocit lehkosti a štěstí. No zároveň platí, že čím horší mínění budeme o všem mít, čím více to budeme považovat za pošramocenější a náročnější, tím méně nás “krutá“ realita dokáže zaskočit, zasáhnout, zasmušit. Na hladině to vypadá všechno ještě přijatelně, dětská iluze o jakési stabilitě funguje, dokud sedíte ve školních lavicích. O to víc vás potom pravděpodobně rozhodí, dostanete-li se hloub, že řád zde není pořádně v ničem a že to celé běžně funguje akorát tak na bázi bezmezného bordelu. Že to celé mnohdy poměrně krutě řídí někdo tam nahoře, který se stejně zodpovídá někomu dalšímu. A čím níže v hierarchii a třídní kastě se nacházíte, o to náročnější a nesvobodnější zítřky na vás nejspíš čekají. Někdo v té pyramidě musí dělat na ty nahoře. Chcete, aby dělali druzí na vás, nebo jste minimálně mohli žít relativně důstojný, poměrně zábavný a poněkud svobodný život? Se tam dostaňte. Jak? Se odlište… K dostatečnému odlišení mnohdy prostě stačí zachovat si punc vlastní originality. Nebrat na sebe cizí karmu, očekávání a nehrát všechny ty nevlastní a vlastně zbytečné role. Valar Morghulis, každý musí zemřít.

Naivky tak budeme muset znovu zklamat, nechají si za ni totiž slušně zaplatit. Jejich úplná benevolence k registrům a částečná k závazkům, někdy i příjmům tak pro klienta nakonec vždy znamená zvýšené náklady a celkově zhoršené podmínky. Ty se vztahují mimo jiné také na právě probíranou výši. Ohleduplná shovívavost k těmto hlavním zádrhelům je na jednu stranu sice příjemná. Odvrácenou stranou stejné mince je potom sražení nejvyšší možné částky, kterou lze z nebankovní hypotéky získat, k 60 ti % z tržní ceny zastavované nemovitosti. Přes tu se přehoupnou jen málokdy.

A pořádný nebankovní úvěr bez zástavy? Tak na ten tak lupu a kopu štěstí, aby člověk na nebankovním trhu dohledal a dokázal pořídit. Většinu z nich vám stejně nakonec zamítnou a to zůstane, mnohdy nestojí ani za zlámanou grešli. I když je škála toho, kolik jsou ochotní jejich poskytovatelé oficiálně půjčit, poměrně pestrá, v realitě běžného dne se potom dá ze všech těch bez zástavních sourozenců získat akorát tak mikro půjčky, které se svojí přezdívkou nehonosí jen tak pro nic za nic. Reprezentují totiž skupinu nanejvýš několika desetitisícových půjček. A aby toho nebylo málo, zatěžují přesto vydatnou splátkou, protože jsou často úročené odpudivým úrokem a nastavit je lze nanejvýš na několik málo let. Ano, v reklamách některých společností se sice nabízejí i vyšší stovky tisíc na splatnosti přinejmenším 8 let, které jsou navyšované lidským úrokem, ale reálně je moct také získat, to je věc druhá. Tam vyžadují to, tam nesplňujete tam to. Až si člověk říká, že to už by spíš získal podobně vysoký, za to mnohem levnější, úvěr v bance. Platí u nich totiž jednoduchá rovnice, která říká, že čím vyšší částka je ve hře, tím rozumnější jsou sice parametry půjčky, ale zároveň je o to náročnější ji získat. Ach ten neustálý kolotoč stavu registrů, příjmů a výdajů…

Dobře, abychom půjčujícím nebankovních zápůjček bez zástavy nemovitosti nekřivdili, mohou být v o něco málo horším stavu, než který by byla ochotná přijmout některá z bank, ale rozhodně to nebude moct být žádná katastrofa! Za jejich katastrofální stav vám na trhu často schválí akorát tak katastrofální zápůjčku. Tak to prostě je. Za lukrativní naopak, však víte co…

My se už roky zabýváme hledáním lukrativních zápůjček i pro ty klienty, kteří kulantně řečeno vykazují určité známky minulé problémovosti.

S jistou mírou zadostiučinění v hlase připouštíme, že jsme v tom nezřídka kdy úspěšní.

Tíženým výsledkem naší snahy je, že klient pro sebe v nesnadné situaci přece jenom získává vítězné úvěrové řešení, které se v daný moment na trhu jenom najít dá, přestože jemu samotnému nevyšli jinde vstříc a ve všech svých sólových pokusech takzvaně „pohořel“. Stejným výsledkem ve finále dopadlo rozhodnutí pověřit nalezením schůdného úvěrového řešení finančního poradce. Ten je spíše školený a zvyklý balamutit klienty, hrát haura na slaboduché a mladíčky pod sebou, bouchat tam pojistky „jako baťa cvičky“… Ale jak si dokázat poradit se zapeklitým úvěrovým případem, to se neučí ani na školách, ani ve školících (motivačních) sálech, ani na akcích utvářejících týmového ducha (manipulujících). To si prostě člověk musí odedřít sám, aneb tvrdá práce, reálné zkušenosti v praxi a tak dále. Tak jak jinak to mohlo dopadnout, než že „ztroskotal“ a ještě více mu tak „zavařil“.

Už dost bylo omylů. Volte úvěrové profesionály.

My vás nepojistíme, neprodáme váš byt, ani neuložíme vaše peníze. Určitě se k tomu najdou daleko příhodnější specialisté, které když takovou činností pověříte, vykonávají ji na 100% a zajistí vám ten nejv(ý)hodnější výsledek. Nehrajeme si na kuchaře či výživové poradce, protože se to zrovna „nosí“. Nepřeskakujeme a neděláme činnosti, které jsou ve výsledku lehce nahraditelné a poněkud zbytečné.

Už skoro 10 let jsme prostě jenom DumDluhu.

Když jsme se v mládí rozhodovali, co dál dělat, pohybovat se kolem úvěrování byla jasná volba. Ne, sranda, nebyla. Ale osud tomu asi chtěl, že jsme se tímto směrem vyprofilovali.

Vyčlenili jsme se tak čistě jako úvěrový specialisté, kteří se od prvního dne snaží ze všech sil objevit optimální cestu, jejíž cílem je dosažení co nejvýraznějšího možného zlepšení finanční situace každého jednoho poptávajícího.

Nabízí se tvrzení, že začínáme právě tam, kde druzí končí. Není pro nás tolik podstatné, v jakém peněžním stavu se klient nachází teď, ale do jakého ho dokážeme v budoucnost dostat, jak moc mu ho dokážeme zlepšit.

Je to docela jednoduché a zároveň tak sofistikované. Ne nadarmo se zase říká, že v jednoduchosti tkví nejenom krása ale zároveň i síla. Tak si to zbytečně nekomplikujme.

Začít můžeme tím, že nevezmeme do kuchyně čerstvě vyučené automechaniky. A skončit třeba tím, že nebudeme naivně doufat, že druzí budou bez našeho neustálého dohledu v kuchyni odvádět dostatečně kvalitní práci. V Mcdonaldu to sice nějakým způsobem funguje, ale i tam mají často svého uhrovitého vedoucího. To, že pojistky přestali vynášet, naopak na jejich placení lidí nemají a vy tak musíte vracet nemalé storna, ještě neznamená, že nastrčit pár pinglů k servírování trendy burgerů vám to vynahradí. Je potřeba to dělat na full, nebo vůbec. Nebo jste tak úžasní, že si troufáte myslet, že vás lidé, kteří do toho dávají sto deset procent a navíc jsou k této činnosti jako „stvoření“, z dlouhodobého hlediska nepřejedou na celé čáře? No však zkuste to…

3. splatnost

K čemu že to je taková spousta peněz za tak směšný úrok, když vám není dovolenou, rozložit si jejich splácení na příhodně dlouhé období?

Vždyť je to potom splátka jako vrata a taky byste museli být schopni vykázat příjmy jak „Miloš“. A i když vy namísto proslavování se všelijakými trapasy tvrdě dřete, jeho výplatnicím se ty vaše nepodobají ani z na obloze právě prolétajícího letadla. A zdaleka nic na tom nezmění ani pětitisícovka od Andreje. I když se mu musí nechat, že je to, nejenom co se týká zachování oboustranné důstojnosti, vhodněji zvolený úplatek voličů jak ta kobliha.

Politiku ale dejme bokem, teď řešíme dobu splatnosti. Snad tedy nevyvoláme spory, když prohlásíme, že je její dostatečná délka nad výsost důležitý úvěrový parametr. I když pochopitelně dělá celkový přeplatek větší, má zároveň tu moc snižovat splátku. Do čím více měsíců se totiž logicky splácení roztáhne, tím méně vysoké měsíční splátky bude potřeba posílat, aby v daném čase došlo řádným splácením k úhradě celého dluhu. Kdežto o to delší dobu bude dohodnuté roční úročení konat svoji povinnost a navyšovat tak peníz, který na dluhu dohromady zaplatíme. Každý jeden rok to bude neoddiskutovatelně dělat ono dohodnuté procento z dlužné částky navíc. Abychom získali lepší představu, je dobré přepočítat přeplatek na kratší časový úsek. Když ho vydělíme dvanácti, získáme tak orientační hodnotu, kterou na půjče přeplatíme za každý jeden měsíc, v němž se ocitáme v roli dlužníků.

Je proto určitým uměním, dokázat si roztáhnout splácení na optimální dobu tak, abychom si nastolili v pohodě zvládnutelnou měsíční splátku a zároveň zbytečně nešponovali do výšin celkový přeplatek. To nás na druhou stranu nemusí tolik trápit, pokud plánujeme průběžně posílat výjimečné splátky, nebo zanedlouho jednorázově dluh umořit. V takovém případě je pro nás žádoucí, když roztáhneme splatnost na maximum let a docílíme tak nejnižší možné splátky. Přeplatek, který bychom zaplatili za celou dobu splatnosti, nás v takovém případě nemusí tolik zajímat, protože dluh za těchto okolností doplatíme daleko dříve. Připustíme-li si fakt, že jde ze začátku splácení většina ze splátky stejně skoro jenom na úrok, je teď našim cílem muset posílat minimum. A jakmile budou peníze navíc, celé si to předčasně „spláchneme“ a bude klid.

No jo, ale co dělat, když vám půjčující zrovna neumožňuje nastavit si splatnost na dostatečně dlouhou dobu? Chtěli byste mít „třicetiletku“ u svojí hypotéky, ale nejde zvolit více než sotva polovina? Máte už příliš vysoký věc, nebo to konkrétně u tohoto úvěrového produktu víc hold není možné?

To může být poměrně vážný problém. Proč?

Z dlouhodobého časového úseku byste tak byli, v případě uzavření úvěrové smlouvy, nejenom že vystavení riziku nezvládnutí řádně splácet… Ale hlavně by vám její uzavření ani nemělo být správně umožněno. To proč? Na úvěr s tak vysokou splátkou byste prostě nedosáhli svým doložitelným příjmem za předpokladu zachování všech stávajících výdajů. Už přece víte, že žádný poskytovatel hypoték a půjček nesmí ze zákona půjčit spotřebiteli víc peněz, než kolik by vyžadovalo splátky vyšší než 50% z prokázaných příjmů. A to se do těch padesáti procent musí vlézt taky všechny současné výdaje. Mimochodem spotřebitel není žádný mimozemšťan, nýbrž označení pro úplně každého, kdo zrovna není podnikatel. Nepodnikáte a nechcete tak hypotéku použít na své podnikání? Tak to jste i vy spotřebitel, který právě poptává spotřebitelskou hypotéku.

Ve finále tak pro vás každý rok „k dobru“ může znamenat buďto schválení, nebo naopak zamítnutí požadované hypotéky určené na přeúvěrování z titulu (ne)splnění zákonné bonity a parametru DSTI.

Tak jak to teda na tom trhu funguje? Opět není odpověď jednoznačná.

U bankovních účelových hypoték se můžeme většinou setkat se splatností roztažitelnou až na 30 let. Na vyžádání můžeme dostat ještě navíc pár let například na výstavbu, než se nám začne oficiálně odpočítávat tato dohodnutá maximální možná doba. Do této podkategorie se jen tak mimochodem řadí ty, které jsou určené hlavně na nákup, výstavbu, rekonstrukci nemovitostí, nebo k přefinancování za tímto účelem v minulosti prokazatelně nabraných úvěrů. Tato délka představuje pro většinu účelově se zadlužujících volbu číslo jedna. Chtějí být zkrátka obtěžkáni nejnižší měsíční platbou. Zároveň mají tam někde v zadním laloku mozkovém uloženou informací, že všem poskytovatelům spotřebitelského úvěrování bez rozdílu zároveň káže zákonná povinnost umožnit spotřebiteli jeho doplacení kdykoli a téměř zdarma. To jak částečně tak i hromadně a po novu dokonce i bez ohledu na délku fixace i datum jejího uzavření.

Co se týká účelovosti, protikladem jim je bankovní produkt zvaný Americká hypotéka. Tu sice můžete použít téměř na kterýkoli další účel, ale málokterá banka vás pustí přes splatnost 20 ti let.

Podobným způsobem jsou diskreditované i bez zástavní půjčky. Ty, které použijete účelově, si můžete nastavit na značně delší dobu pro splácení ve srovnání s těmi, které plánujete použít na některý z „neúčelů“. U těch se setkáte s možností natažení na podstatně kratší „maximálku“.

V prvním případě vám bude dovoleno půjčku roztáhnout klidně až na 20 let. Víte, že podstatu účelovosti naplníte v moment, kdy zapůjčené peníze zainvestujete do věci pevně spjaté s nemovitostí, nebo jakmile refinancujete některý z tímto způsobem dříve uplatněných dluhů?

V tom druhém scénáři sice můžete peníze použít na konsolidaci neúčelově využitých dluhů nebo cokoliv jiného vás jenom napadne, budete se ale muset většinou smířit, že splatnost nebude moct přeskočit horizont 10 let.

Je lety ověřený fakt, že… Nebankovní hypotéky bývají na Americký styl vždy a nějakou účelovostí se z toho titulu většinou netrápí. Jejich poskytovatelům tak bývá zkrátka „putna“, na co jsou půjčené peníze po vyplacení použity. Z toho můžeme vyvodit, že tento faktor nebude mít na délku splácení žádný vliv. Za účelové využití vaší hypotéky zde nejspíš nebudete odměněni delší dobou pro splácení.

Většinou zde budete konfrontováni se splatností do 15 až 20 let. Na výjimku by možná byla některá z nebankovní firem ochotná ustoupit ze svých zaběhnutých pozic a byla vám ochotná natáhnout splatnost na celých 30 let. Nicméně, jak už jsme vás v jednom nedávném příspěvku „varovali“, ten rozdíl roven dlouhým 10 ti letům nedělá na splátce zase tolik citelnou úlevu, za to celkový přeplatek tím raketově vzroste někam „do nebes“. Proto vždy, než se v procesu vyřízení odhodláte k závaznějším krokům, za tímto účelem doporučujeme použít jednoduchou kalkulačku, ve které představuje dvě hlavní proměnně měsíční splátka a celkový přeplatek. Obě přesné hodnoty si snadno spočítáte, k tomu stačí, když před klikem na vypočíst doplníte do zbylých políček dojednanou úrokovou sazbu a množství půjčovaných peněz.

Ach ty nebankovní půjčky bez zástavy. Ty jsou, jak jsme už nastínili, kategorií samou pro sebe. Jsou tak sezónní a nevyzpytatelnou záležitostí, že se maximální doba pro jejich splacení fixně definuje jen stěží.

S určitou dávkou jistoty se v tomto smyslu můžeme zmínit o první kategorii, kterou jsou bez zástavní miniaturní zápůjčky, jindy přezdívané též jako mikro půjčky, které nachází své hlavní uplatnění jako takzvané půjčky před výplatou. Ty se zaprvé sotva vyšplhají na částky přesahující vyšší desítky tisíc a zadruhé horkotěžko přesáhnou několika málo roční splatnost. Takových 48 měsíců bývá absolutní časový strop, kterého lze u nich dosáhnout. Doplňkově se může hodit vědět, že u značeného procenta z nich probíhá splácení na týdenní bázi, nikoli na měsíční. To znamená, že se splátky posílají jednou za týden, ne za měsíc. Taky bývají velmi benevolentní k registrům, příjmům i dluhům žadatele. Za to jsou velmi drahé, na úroku si člověk zaplatí řádně.

Potom jsou tady takové, které se sic honosí splatností až do 10 až 12 let a zároveň slibují výživné částky, no ani jedno z toho po podání žádosti jaksi nebývá zvykem dodržet. Buďto jsou vám v reálu nabídnuté značně zhoršené parametry, jakože především rozhodně nepůjde půjčit tolik peněz, nebo se na vstupu avizovaný úrok najednou zněkolikanásobí, nebo vám pro jistotu není jejich získání umožněno vůbec.

Domnívali jste se, že když neuspějete v bance, nebankovní společnosti vás jistojistě poctí půjčkou za podobných podmínek? No, tak to doporučujeme urychlené probrání a návrat do reality. Nikdy to v nebankovním sektoru nebyla u bez zástavních půjček žádná extra sláva, přičemž na dnešním „pokoroňákovém“ úvěrovém trhu je prohlubeň mezi těmito dvěma světy ještě žalostnější.

Jestli teda můžeme něco doporučit, raději proto vnímejte bankovní bez zástavní půjčku jako absolutní záchranu a odveďte nadpozemský výkon pro její nabytí.

Protože potom je to chvíli nic, ještě jednu chvíli, druhou, třetí, už to bude, moment, další moment, tak už dlouho, teda delší dlouho, to už je ale sakra dlouho! A nakonec kde nic, tu nic. Jenom promrhaného času, energie, peněz. Jak kdyby jich už tak nebylo málo!

4. reálnost

A tím se dostáváme k poslední kapitole, bez které nemá žádná z předchozích pádný význam.

Protože k čemu je znát všechny ty vlastnosti hypotéky, na kterou plánujeme tu současnou refinancováním převést, když nakonec některý z pofidérních důvodů zapříčiní její zamítnutí?

Proto i my tímto slovem vždycky začínáme. A stejně jako nic, ani toto se neděje jen tak „pro srandu králíků“. Říkáme, že se po úvodní konzultaci udělá maximum pro nalezení: 1. realizovatelného 2. co nejv(ý)hodnějšího řešení.

Protože odpovědí na předchozí otázku je, že to druhé bez prvního není k ničemu.

Proto je ze všeho nejdříve nutné se na konkrétní poptávku podívat očima všech půjčujících a zákonných novel, které je v této aktivitě značně omezují. Vzít tak v úvahu okolnosti, vyjít ze zkušeností a zapojit proměnné, které mají na výsledné financování výrazný vliv.

První je třeba upřesnit veškeré podrobnosti, až na jejich základě je možné hledat adekvátní řešení. Až potom, co se propočítá, prodiskutuje a prověří reálnost, se dá být konkrétní ve smyslu upřesnění parametrů jakéhokoli (pře) úvěrování. Až po celkovém promyšlení a provedení těchto úkonů je možné s dostatečnou pravděpodobností vědět:

1.      jestli bude možné řešit

2.      kde a za jakých parametrů a podmínek přesně

3.      jaké budou další optimální kroky efektivně směrující do cíle čerpání

Aniž by se takto postupovalo, není jednoduše možné být konkrétní.

Proto nás poměrně rozlaďují zbrklé dotazy typu:

A)    Kolik máte úrok? Jaká bude splátka? 

B)    Je to zhruba takto, umíte to řešit?

C)    Mám tento problém, vadí to?

Nedisponujeme totiž věšteckou koulí a tak nemáme-li „střílet od pasu“, je nejdříve potřeba abyste:

1.      Zodpověděli všechny potřebné informace

2.      Stejně tak dodali podklady, jsou-li zapotřebí

3.      Vyčkali na výsledek vyhodnocení zhruba 2 dny

Do té doby považujeme za zbytečné cokoli řešit. Potom se dozvíte naprosto všechno.

A.    je možné řešit přesné:

- parametry

- podmínky

- podklady

- postup …

B.     není možné řešit: jaký je důvod / kdy zhruba půjde / co by se muselo udělat pro to, aby šlo dříve …

Naším zájmem je nalézt řešení odpovídající nejlepší zájmům poptávajícího.

K poskládání celé skládačky taky nestačí mít v krabičce pár dílečků.

Až takový verdikt máme, teprve je možné přesně informovat o jeho závěru.

Než se tak stane, je holý nesmysl, aby po vás někdo chtěl něco platit, když ještě ani neví, jestli vůbec půjde řešit a co konkrétně. Nakonec je to teda pouze o ochotě počkat si pár dní na výsledek. Je taky zbytečné dělat v této fázi nějaká závazná rozhodnutí, nebo zajišťovat a dodával placené dokumenty. Na to je snad ještě čas, ne? Prozatím stačí sdělit si přesné základní informace, aby se podařilo udělat dostatečný obrázek o klientově situaci a požadavku, na jeho základě vyjít ze zkušenosti, přehledu a znalostí a dál řešit pouze v případě, budou-li k získání výsledného (re)financování dobré šance a zároveň se budou jeho parametry klientovi zamlouvat.

Takže až potom, na základě dodaných detailů, se o dalším osudu sami svobodně rozhodnete. Jestli vám bude stát takové (pře)financování za to, budete s pověřeným specialistou za postupného provádění potřebných realizačních kroků dál pokračovat v řešení.

Pokud se naopak „pro jistotu“ budete chtít poohlédnout ještě někde jinde a nenecháte se při tom druhou stranou vmanipulovat do pro vás značně ztrátových záležitostí, je to v naprostém pořádku.

Nazpět se můžete ozvat kterýkoli budoucí den, jakmile se přesvědčíte o bezkonkurenčnosti našeho řešení.

Věříme, že budou natolik lukrativní možnosti stále k mání. Nebo kdo ví, třeba se zanedlouho podaří najít ještě něco daleko lepšího. To, že se tomu zatím snad nestalo, ještě neznamená, že se to nemůže podařit zrovna ve vašem případě. J

Výsledek takového vyhodnocení může v praxi znít orientačně alespoň tak, že:

„Ano, podařilo se nám najít řešení. Jeho orientační parametry jsou takové, podmínky takové a další postup by obnášel následovné. Potom jsou za nás dobré šance na zdárné sjednání.“

Libí? Řeší se dál „krok za krokem“ chytře zvolených dle výše zmíněného klíče.

Nelíbí? Nic se neděje. Pokud se nám náhodou ještě podaří nalézt něco lepšího, nebo domluvit odstranění nežádoucí neduhy, dáme vám vědět. Jinak se omlouváme a přejeme mnoho zdaru.

Podaří-li se nalézt realizovatelné a v závěsu pro klienta zároveň atraktivní úvěrové řešení, pokračuje se ve vyřízení.

Když ne, tak nic. Hlavně si to všechno řekněme jasně a narovinu. V opačném případě totiž nikdo pořádně nic neví a za takových okolností není možné učinit správné rozhodnutí. Jak má potom být otázka pravdivě zodpovězena, jak učinit moudrý krok, natož pak správně vyřešit problém, když nemáme k dispozici všechny informační podněty. Když tam ten chybí, ten někde zapomene a tam ten pro jistotu zatají. Ve finále to není dobré pro nikoho. Nikdo z nás do hlavy druhým nevidí. Teda alespoň ne úplně. Nehrajme zbytečné divadla, čas běží, není čas na ptákoviny. Když něco chcete, řekněte to narovinu, stejně tak odpovíme.

Proč dělat něco, co do budoucna není k užitku všem zúčastněným stranám?

O nic jiného, než uzavřít oboustranně přínosný obchod a pomoct si navzájem, snad nakonec nejde, ne?

Není to možné, nebo se nelíbí? No tak nic, to snad nechme být a neřešme. Snad se nic tak hrozného nestalo, tak se po sobě nedívejme škaredě, nevysílejme odporné signály a choďme každý po svém.

To, že byste chtěli získat, co nabízíme, ale nejste ochotni přistoupit na potřebné, není náš problém. Teď zkoušíte, škubete, vykrucujete, přehráváte, bagatelizujete, snažíte se obcházet zleva, zprava… „Pomocná ruka a chramst. A kdyby aspoň nechat tu část od loktu nahoru? To víš, že jo, pěkně po rameno! A nic, co? Kukat kolem, klapka střih, brát, vysávat, ale dávat? Túdle, ty šmudlo!“ Vyvinulo se tolik snahy a „mrsk“ všechna marná, nakonec nic. Času, energie a výdajů, kterých se nad tím vašim případem minulo a vy takto. Buďte rádi, že po vás nikdo ze zásady nechce peníze dopředu a nejsou vám zpětně vystavené účty. Hold riziko podnikání, nezištně se to celé taky nedělá. No raději mazejte, ať už jste za rohem. Ne že se budete mračit a vysílat odporné energie do éteru. Nebo si chcete stěžovat? A na co byste tak asi žalovali? Že jste chtěli okrást jedny lidi, ale že to nevyšlo, že si ti hajzlové totiž dovolili se nenechat? To zkuste, ostatně bych se ani nedivil, kdyby byla taková žaloba vznesena. Ale to byste museli vlastně přiznat své zlodějské choutky. Tak radši nic, že? To jsme si mysleli. Si z nás aspoň udělejte panenky voodoo a zasévejte do nás svůj balast. Třeba za to, že jste tak jste neschopní, pokřivení, až směšní. Se spíš dejte na ráznou reorientaci pokrouceného charakteru.

To jsme snad stvořeni jako škůdci? Nezvládneme žít tak, abychom druhé nepoškozovali, když už jim nejsme schopní být nápomocní? Se tady jako teď budeme poškozovat navzájem? Fakt je to nutné? Každý proti všem, boj začíná za raz, dva, tři, teď? Není to trochu žalostné, upachtěné a krátkozraké zacházení? Tě vaši nenaučili se chovat? Nebo jakoby před někým jo, před druhým potom úplně že hnus? Trochu mimo, ne?

Někdy to tak na tom světě vypadá. Někteří dobrodruhové, kteří se uzavíráním hypotečních úvěrů zabývají, jakoby absolutně nebrali v potaz poměrně jasná nepříznivá fakta. Jinými slovy jakoby je naprosto od-ignorovali a to jim snad musí „tlouct do očí“ při prvním výslechu klienta. Taky že je často zatají zcela záměrně, jaksi se o nich zapomenou zmínit, aby si klienta udržovali v jakési blažené neinformovanosti. Zpracovávat a navádět je totiž potřeba postupně. Je pravdou, že některých lidí jiná cesta vedoucí k bezkonfliktnímu, efektivnímu a zároveň oboustranně smysluplnému řešení jednoduše nevede. Házet perle sviním se vymstí. No jsou i dobří lidé, kteří si zaslouží upřímnost a pravdu. Jenže dejte si tu námahu, abyste ještě rozlišovali. Jakmile jednou hrajete divadlo v jednom kuse, jenom těžko se z toho vyskakuje. A tak jsou z toho potom permanentní polopravdy, plané přísliby a poměrně prázdná představení. Spolehnout se na takové přehrávače, to chce jistou dávku pobláznění.

Pravda je taková, že na základě prvotního rozhovoru se dá určit spousta věcí. Nicméně oni nechají klienta v takové neinformovanosti, že sám začne podléhat dojmu, že právě narazil na supermany, že s ničím nebude problém a všechno dobře dopadne. A přesně to je stav, který jim vyhovuje. Důvěřivý až odevzdaný klient, který jim svěřuje svůj finanční stav do rukou, nikde už nepoptává, nechává to na nich. Hra může začít, pojďme na to.

Nedokonalosti v registrech, bonitě, povaze dluhů, příjmů, závazků, nebo zatížení nemovitosti, které s velkou pravděpodobností nedovolí sjednání uskutečnit, po nich přitom na plná ústa křičí:

„Jsme tady, a pokud zrovna nejsi naprostý ignorantský imbecil, tak nás snad vidíš a budeš té dobroty, že o nás obeznámíš i klienta. Víš, ono je vážně vhodné, aby o nás věděl. Jedině tak se může vhodně zařídit a svobodně rozhodnout. K čemu je vůbec dobré, když bude chudák naivně věřit v něco, co přece sám dobře víš, že s nebude s největší pravděpodobností za daných okolností nakonec realizovatelné? Není to vůči němu poněkud kruté, vážně si takové jednání zaslouží? Není rozumnější a čestnější ho o tom srozumět, zaúkolovat a značně tak zvednout naděje pro zdárnou realizaci? Si v těch přetvářkách snad libuješ, nebo co? Do kdy nás hodláš takto zatutlávat a tvářit se před ním, jakože není žádný problém, že ty být vlastně ten všehoschopný mistr a ředitel zeměkoule v jednom, který dokázat všechno zařídit?

Vážně divné hry, letmo masochistické choutky. Netuším, kdy ho hodlají obeznámit, že takto to takto nepůjde a co by pro zdárnou realizaci musel vykonat. Možná až když bude o dalších čtrnáct dní, nebo pár měsíců život nás všech kratší a klientovi ztráty i časový tlak zase o pár barů vyšší. Možná ho potřebují ho udržovat v „lehké“ nevědomosti v zájmu vlastních postupů, potom s letmo dezorientovaným klientem, který je dokonale neinformovaný, odstřihnutý od reality, až by se hodilo říct zmanipulovaný, nadále intrikují. A co já vím, možná to s některými vážně jinak nejde. Co sem měl tu čest pár jedinců poznat… Jenomže kdyby byl na konci výsledek všestranně vstřícný a nevedli ho směr peněžní propast, která se tak hluboce odchyluje od klientových dobrých zájmů. A od toho tady přece jsou, ne? Primární musí být skutečné zlepšení klientovi finanční situace, no ne? Si vezměte doktora, který hájí zájmy peněženky farmaceutické firmy, nebo pojišťovny a zvysoka sere na pacientovo zdraví. Na hovno takový, no ne? Chtít si vydělat je v pořádku. Každý musíme dbát svých ekonomických zájmů, jinak tady dlouho nepřežije nikdo z nás. Brát slušný plat za to, že pomáháme druhým, je krásná věc. Naopak zvysoka kašlat na dobro druhých a všechno dělat jenom pro svůj ekonomický prospěch, je zrůdného cosi.

V jejich případě začíná často působit ryze sebestředná síla. Ta jejich konání odchyluje od jakéhokoli zohlednění dobra, ať už ve svojí podstatě jakkoli nedobrého, klienta a přiklání drasticky blízko čistě těm jejich zájmům.

Výsledkem jejich působení potom je, že „doplantaný“ klient dělá často kroky, které nejsou prozatím nutné, a k tomu podstupuje opatření, kterých by se normálně nejspíš nedopustil. Podniká tak spíš sobě škodící a kontraproduktivní kroky. Zahalen je přitom do oparu egoistického dýmu utvořeného z výparů nevědomosti a deziluze. A to vše s výsledkem věru vratkým, ne-li vachrlatým.

Jak jsem řekl, kdyby se aspoň špetku dbalo na dobro klienta, ještě by se to dalo pochopit. Je totiž smutnou pravdou, že s některými individui se prostě normálně nedomluvíš ani za „zlaté sele“. Potom, co se takoví uráčí učinit své rozhodnutí, se ti zarazí kyslík v plicích, zabrní v žaludku, stáhne v hrdle, vyprahne na jazyku, nastoupí lehké mdloby, několikasekundové vypnutí, při kterém třikrát vrátíš ústa do původní polohy, třikrát se propleskneš, jestli se náhodou neprobudíš z toho nelogického snu a když se žádné procitnutí nedostaví, nejraději bys pleskal i jiné tváře za účelem „promptního zbrchání“ jejich majitelů. Nakonec to ale necháš tak, dáš krátkou procházku, pár pěstí na pytel či jinou ventilační činnost a snad po tisíce první si už zkušeně, moudře, i když s mírnou odevzdaností raději zopakuješ: „Dokážu to ještě nějak zvrátit? Nejspíš ne, tak se děj vůle Boží. Ten beztak ví, k čemu je to dobré.“ A prostě to ponecháš přirozenému plynutí, postupně pustíš pryč. Beru život takový, jaký je. Přijímám všechno, co přichází. Všechno, co se děje, má nějaký význam.

Tito lidé se nezdráhají uvažovat natolik absurdně, že kdyby sklon k sebepoškozování, vyčůranosti nebo leváctví nadnášel, už je nechytí ani jedna z nedávno vyslaných družic Elona. Tak jak potom chcete vyjít s natolik uvnitř deformovanými jednotlivci, kteří si mimoto vytvořili závislost na penězích natolik silnou, že to byste hravěji odnaučili feťáka od heroinu? Takový vám radši rozkousá a spolyká stůl, než aby měl někomu někde něco zaplatit.

Naskýtají se vám dvě možnosti. Buďto ho s okamžitou platností vykážete ze svojí reality, nebo se v zájmu vylepšení obchodních výsledků rozhodnete, že se s ním pokusíte vyjít a třeba se vám ho podaří i zobchodovat. Jak se ostatně říká, peněz není nikdy dost, že ne? A z člověka, kterého pošlete pryč, už logicky nebudete mít ani korunu. Teda pokud neprojde razantní změnou charakteru, neuvědomí si svoje předchozí pomatení a nepocítí náhlou touhu po napravení, nepřesvědčí se na vlastní kůži o bídě nabídek všude na okolo a nepřihlásí se v budoucnu sám s pokornějším, poslušnějším a odhodlanějším tonem v hlase: „Už jsme spolu mluvili, je ještě možné řešit? Měli jste pravdu, už chci opravdu vyřešit a důstojně dodržet všechny podmínky.“. Ale to se stane jenom u jednoho z mnoha a navíc se takové umoudření musí hold nechat na člověku, jinými slovy na osudu. No nikdo nestojí ani o problémy, nebo se přihlaste, kdo ano? A těch z těchto lidí smrdí tolik…

Ale nějaké osudové ptákoviny si tito obchodníci odmítají připustit, přestože z toho kouká akorát tak pěkný průser, jsou odhodlaní udělat první poslední, aby zvítězili a zobchodovali maximální procento žadatelů děj se co děj! Třeba se mně to jednom zdá, možná to vyjde! I kdyby byla jenom pětiprocentní šance, stojí mně to za to! Než aby takové klienty vypustili, nechali je třeba druhým, ať si s nimi užijí a investovali svůj životní čas do smysluplnějších aktivit… Zacpou si uši, oči, ignorují všechny pocity, myšlenky a jiné signály, které jim od zhruba pátého klientova slovíčka jasně říkají „pozor, může být problém, tento velký špatný!“. Co má být, to bude? Pf to víš, že jo. Jdeme se pachtit. Telefonu hoří, absolutní zaneprázdněností vstříc lepším zítřkům! Intuice off, dělání on. Na silu se odpojí od toho, co je vede životem a umožňuje moudrého rozlišování a rozhodování. „Kdo toho udělá víc, ten vyhraje.“ Řvou dočasně nadopovaní touhou po úspěchu, bohatství a luxusu a jenom čert ví, čím ještě vším. Oni konečně druhým ukážou, oni si budou slastně žít! Neustálý kolotoč pokračuje, dokud jim nedojdou duševní a energetické síly, nestanou se z nich prázdné schránky plné závislostí. Teď tam ještě něco zbývá, tak snad nebudeme brečet, se snad zakousneme a „hurá přes mrtvoly“.

Nakonec je z toho poměrně epická srážka dvou pomatených světů, až má člověk na jazyku „tak ti se hledali, až se našli“. Jen si představte, jak se vyřizující snaží tohoto vychytralého „vyčůránka“ přechytračit a „přečůrat“. Člověka, který v sobě má „ojebávací“ tlačítko na zmáčknutí, chce „obskákat“ jiný jedinec. Teď je otázkou, kdo to chce víc? Oba to tlačí to na sílu, až je z toho souboj přímo k pokukání, když se do toho s vervou dají dva tyto tábory s prakticky protichůdnými zájmy. Kdo vyčůrá hlubší dírku do sněhu? Čí genitálie jsou ty urostlejší? Kdo toho nakonec ukořistí víc? Aneb nechť vyhraje ten průbojnější, křivější a lstivější!

Je ostatně nezpochybnitelnou pravdou, že tím začíná život mě i tebe. Vítězná spermie vyslaná z otce, která se v nejkratším čase dostane k cíli a při provrtávání k vajíčku mamky prokáže dostatečnou sílu a odolnost, vyhrává. A kuk, za pár měsíců jdeme z „bříška“ na tento svět. A tím to celé začíná. To, jakým obsahem svoje životní záznamy zaplníme, než nám naposledy ťukne srdce, záleží i na nás. Kde se na takové přírodní zázraky hrabe kdejaký technický pokrok. Ten nás jednou akorát tak všechny zabije. Pro co se nejlepší technolog tluče do prsou, že včera vymyslel, se ani „za …“ nerovná tomu, s čím Bůh přišel před stovkou milionem let. Každopádně je to i tak na klobouček, ať se na to podíváme náboženskou optikou, podle které je to celé zase Boží vůle, nebo to budeme považovat za pouhý lidský výtvor. Hurá, radujme se, veselme, chvály vzdávejme. Do nebes oslavujeme jednoho (nástroj), ale zapomínáme na druhého (stvořitele), který tam je. Přitom ten jediný je hoden našeho uctívání. A ať už vůči tomu zastáváme jakkoli negativní stanovisko, kdyby to nemělo z nějakého důvodu vzniknout, nestane se tak. Komu patří chvála, když Božímu stvoření bylo dovoleno stvořit něco nového? Obdiv a úctu si zaslouží bezesporu oba.

Sláva vítězům, čest poraženým. Další z malicherných bitev poháněných čistým egem by měla zeměkoule za sebou, naštěstí nadále vykazuje točivý pohyb, okolní teplota pasuje tělesným funkcím, nazítří snad vyjde slunko, zase se pročistí zaneřáděný vzduch, je co sníst, vypít. Žádná z cévek v našem těle se neucpala, žádný z orgánů se na to zatím nevykašlal, i to ochlupení dál roste z ničeho. No není to snad dostatečně nádherné? Radost z pouhého bytí. Vděčnost za pouhý život, svobodu a klid. Tak vy si tady teda dobojujte, my vás s dovolením obejdeme. Fakt držíme palce oběma táborům, něco si asi musíte předat. Hlavně prosím vás nenavratitelně nepoškozujte okolí, neposkvrňujte nevinnost a nedopouštějte se ničeho tragického, čeho byste zanedlouho trpce litovali. Nestojí to nejspíš za to.

Je krutým faktem, že takovým lidem může i malá lež ve výsledku paradoxně přinést to nejlepší i pro ně samotné. Jinak by nejspíš podléhali škudlícím svodům, sami by se zbytečně kroutili, v napodobenině sebou mrskali jako kapr na suchu a akorát si tak ublížili. Jiní si o takové zacházení svým pokřivením zase vyloženě říkají. A tito jim to tam jako na zavolanou perou tak do očí bijíce, hulvátsky a proti klientsky, že z toho padá spodní čelist pomalu někam mezi bradavky. No co už, i když co je někdy moc, to už je zkrátka moc. Nakonec jsme snad všichni lidé, ne? Tak bychom se podle toho měli také chovat a ne se tady poškozovat skoro jako fašisté židy. Jsme jeden živočišný druh, bratři a sestry. Sdílející víc, než jenom životní prostor. Navíc jsme snad ještě Češi. No lidství, natož jakési bratrství, se už očividně nenosí. Vyšlo z módy stejně jako rifle do zvonu, nebo přímo vymřelo jako chudák rex.

Každý prahne po tom, aby pro sebe urval co nejvíc. Dokud v sobě to čisté neobjevíme zahrabané a dávno zapomenuté kdesi pod sutinami emočního plebsu… Dokud si neuvědomíme, že tento vnitřní citový hlas je asi to nejvíc, že právě ten nám přinese skutečné štěstí. Dokud to neprobudíme čistě kvůli sobě tam někde uvnitř k životu a nezaplníme tím tu prázdnou díru. Dokud se tím nenecháme naplnit a nenahradíme tím všechen ten emoční „plebs“, nic se k lepšímu nezmění. Egocentrismus, lež a všudypřítomná nečistota budou převládat.

Ale copak já sem snad vševědoucí a vím, co je pro každého skutečně dobré? Já jim „do duše“ nevidím. Určitě to má nějaký skrytý význam, jinak by se to nedělo. Tím se řídím a ano, možná uklidňuju, já sám. Celkově dělám ve vnímání okolních jevů a přijímání přítomnosti značné pokroky. Potom ve mně i některé takové zlé praktiky vyvolávají dokonce lehké zdvižení koutků namísto dřívějšího „zhrození se“. Tak nějak si říkám, že kdyby to tyto lidi nemělo potkat, nepotká je to. A když vidím, co za individua se tady pohybuje, tak tomu asi tak má z určitých důvodů být. Že si to vlastně možná zaslouží. Vnitřní stav každého z nás má vážný dopad na vnější jevy. Třeba je jim tak pro jejich vlastní nápravu ukazováno zrcadlo. Lpěli nadměrně na něčem? Kalkulovali, intrikovali, vysílali agresivní humusy, dopouštěli se malicherností? Tak tady to teď mají pěkně zpátky na talíři.

Enjoy

Co bylo, to bylo, ať se stane, co se má stát. Netřeba se nad tím přehnaně stresovat, nahoře už je o tom stejně rozhodnuté. Je potřeba se to učit správně přijímat. Vyházet ze sebe, zdokonalovat nitro, odvádět to nejlepší teď a odevzdávat s důvěrou vše, co nedokážu nijak ovlivnit.

Good luck

Nakonec každý dělá, co může. Koná tak, jak v přítomný moment považuje za nejlepší. Buďme chápaví, objektivní a milosrdní.

5. poplatek dopředu, částečná splátka a jednorázové doplacení

No moment a dopředu něco platím? 

No jedině odhadci za zhotovení certifikovaného odhadu. Nebo právníkovi za jeho specializované služby. Jinak mě nenapadá komu a ani za co.

Co když budu mít nějaké peníze navíc a budu chtít umazat svůj dluh?

Samozřejmě vám bude umožněné snížit si celkový dluh výjimečnou splátkou. Můžete to udělat úplně kdykoli a nikdy to nestojí víc než 1% z vracených peněz.

A když budeme mít dost na to, abychom zaplatili celý dluh? Tak ho jednoduše zaplatíte.

Prodali jste něco? Půjčili si jinde? Vyhráli v ruletě? Co je koho vůbec po tom?

S námi se vás nikdo nebude ptát, kde jste peníze nabrali. Nic takového. Prostě zašlete dlužnou částku, která vám bude k danému datu přesně vyčíslena, na svůj úvěrový účet a dluh zanikne.

Podrobné informace o refinancování

Menší splátka a tím pádem i celkové přeplacení při zachování stejné splatnosti?

Vzít svůj dluh a převést ho dobrovolně pod křídla nového půjčujícího kvůli dosažení na nižší úročení?

Nebo jste k tomu donucení kvůli několika přestupkům ve splácení, nebo nedostání některé ze smluvních podmínek?

Když chci vzít svůj dluh a převést ho pod křídla nového půjčujícího za účelem jeho zvýhodnění nebo z důvodu nutnosti jeho doplacení, říká se takové operaci refinancování, přefinancování, reúvěrování, nebo také přeúvěrování k jinému věřiteli.

Stane se tak novým, v ideální případě vždy levnějším, hypotečním úvěrem, kterým se vyplatí jakýkoli současný dluh.

Na nemovitosti může váznout nevýhodný úvěr, nebankovní zapůjčka, zesplatněná hypotéka, zástava od soukromých firem, státních institucí, exekutorských, insolvenčních úřadů, nebo kterýchkoli dalších věřitelů. Pojišťovna, zdravotní nebo sociální? Žádný problém.

Často se stává, že klienti navíc ještě mívají nabraných více bez zástavních půjček a jiných nevýhodných dluhů kolem zástavy, která pro změnu zatěžuje jejich nemovitost. Proto potřebují získat na jejich poplacení peníze navíc nad rámec zástavy.

Pokud to hodnota nemovitosti dovolí, je možné vyplatit i tyto, sjednotit je tak pod jednu solidní „střechu“, výrazně snížit splátky (díky nižšímu úroku a delší době splatnosti) i přeplatek a značně tak dokonalit celkové dluhové zatížení.

Nezávazná žádost  

Finální nabídka úvěru může být kombinací výše uvedených parametrů.

Vždy se vychází z možností klienta a je mu vytvořena nejvýhodnější varianta úvěrování na míru jeho aktuálních možností a potřeb.

Přitom platí, že z čím více hledisek toho má klient v pořádku, tím lepší parametry hypotéky může očekávat.

Oslovte nás i Vy a přistupte do řady dneska „nízko splátkových“ klientů, kteří tak udělali před Vámi.

Vyhodnotíme vaše vyhlídky na úvěrovém trhu. Do tří pracovní dní vytvoříme konkrétní návrh na rafinované refinancování, pokud na nás nevyskočí nepřekonatelná překážka.

Pokud tuto budete považovat za vyhovující, s pověřeným specialistou se obratem pustíte do jejího vyřízení, aby bylo co nejpromptněji za vámi.

A pamatujte na to, že když už zrefinancovat, přeúvěrovat, tak jedině vše komplet a s vytvořením dostatečné rezervy.