Jít do toho, nechat to být, nebo s tím ještě počkat? Nikdy nekončící rozhodovací mašinérie, nutnost neustálého rozlišování, trefného přiklánění se k jedné z možností a rozhodného udělování nálepek ANO/NE, které vytvoří ucelený soubor a dají danému dílu výslednou podobu. Trefa do černého, nebo regulérní pohnojení? 

Ve více banální míře to známe to všichni. Jsme zvyklí každý den dělat hromadu rozhodnutí. Dát si, dopřát, podniknout to, či ono? Snažíme se logicky volit takové, které podle nás povedou k nejvíce uspokojivému výsledku. Avšak na rozdíl od investora pohybujícího se v poněkud větších číslech, jsou poměrně triviální a přehmat nás nestojí majlant, pověst a dost možná taky alespoň ekonomickou existenci. Těžké břímě velké zodpovědnosti jeho profese potom bývá důvodem povětšinou svěšených ramen. Za život už učinil tolik těžkých voleb, že z toho nedělá velkou vědu a jeho full focus je pokorně nastaven veskrze na tu nastávající. 

Co ho vyčleňuje z průměrného kolektivu a umožňuje dosahovat nadstandardní úspěšnosti?

Zdánlivě pohádkové živobytí investora nakonec nespočívá v ničem jiném, než v aktivním čenichání po obchodních příležitostech s potenciálem peněžně zazářit, systematickém odfiltrování těch nezajímavých a neprodleném "chňapání za pačesy" těch skutečně atraktivních, jež se jim párkrát "do uherského roka" namanou. 

Rovněž vhod jim přijdou jedinečně vyvinuté "šesté" smysly umožňující prozíravě rozlišovat, promptně rozhodovat a proaktivně operovat. Lektvar na zaručený trhák vznikne v moment, kdy k vytříbenému čichu umožňujícímu trefně zachytit i to, co jinde ledabyle přehlížejí, přidají špetku oné nevídané vybíravosti, čili vytříbeného nadání na nelítostné zavrhování "bezcenného" odpadu, okoření ji špičkovou informovaností, či mezilidskou vazbou a nakonec ji zamíchají s trochou toho pověstného čtyřlístku. 

Právě tyto aspekty doprovázené zarputilou pílí a ochotou obětovat, vložit do "hry" víc než ostatní,  je ve finále činí jedinečnými, užitečnými, nepostradatelnými, odliší je od okolní většiny, šedého průměru jdoucího s davem, neustále hledajících, doufajících, či ztroskotaných, vytáhnou je do zelených čísel, dají jim takzvaně navrch, procítit úspěch vlastní bránicí.

Je to poměrně logické, že: "čím větší tempo člověk nasadí, tím hůř se s ním bude druhým držet tempo", prosté: "čím více výhod získá na svoji stranu, tím více znevýhodní a stíží snahy okolní konkurenci." a spravedlivé "tím pravděpodobně vyšších kvalit dosáhne on sám a s ním vyzrají i plody jeho práce, což poté ocení jak spokojeně je sklízející partneři, tak relativně ochotně za ně platící zákazníci."