PŘEDSTAVENÍ
KONCEPCE FUNGOVÁNÍ
NEBOLI REPREZENTACE
naší nebankovní společnosti
Dům Dluhů
zkráceně přezdívané, si říkající DD
stejnojmenné internetové stránky
www.DumDluhu.cz
i známe tváře, zvuč↑ osobnosti
Tomáše Mačka

záruky vaší rovnocennosti
celkové nezálu👉vadnosti
sázky na kvality tak jistoty
celkem univerz/centrální
multifunkční
i talentované
de/ofensivní
strategické
hypote/investi/finanční
skupiny nižší cenové, organizované
peněž/realit/družstevní
půjčov/zastavár/záložny
institu/oganizace, kanceláře, agentury
nemovitostního fondu, sdružení, spolku
soukrom/kvalifikovaných investorů
DISTRIBUČNÍ, DODAVATELSKÉ
FINANČNÍ, KAPITÁLOVÉ ENERGIE
spolehlivé, prověřené, partnerské
ZA FÉROVÉ CENY, MARŽE
VYPUŠTĚJÍCÍ Z ŘETĚZCE
mezičlánky, prostředníky
disruptující prostředí
KORUPCE
obchodni/kupčení
zajišťující podmínky
spravedlivé pro všechny
BUĎTE toho součástí
"Provedeme i Vás
nebankovní džunglí
bez přehnané újmy
na cti, vlastnictví
od predátorů
po schválení
cenové nabídky."

DobroČinné a to už na Vás
ne až cizí, jiné mililitry vaší vytečené krve
aby jsme další o hekto mohli pumpnout

poradenské, renom/gul/auditované
pravidelně od státních, kontrolních orgánů
a ČNB (pře)zkoušená, certifikovaná
ne rena↑ minimálně po druhé a už vůbec noname
a už jdoucí přes mrtvoly po podkladových aktivech
vašich milovaných středobodech, nemovitostech
a byť
paličatá, zásadová i responzivní
na dobré se často čeká i instantní
relativ/poměrně
využívající technologie moderní

ještě stará, dobrá, takže oduševnělá
kde záleží na dobrém pocitu z←počinu
čistém, nenamířeném přímo proti lidství
tom, co se poví, podané ruce
usilovně pracují/jsou v jednom kole
se zabýv/mající plné, realizu/provádějící
úvěr/výkupové práce
re/financování
A) hypotéky (půjčky se zástavou)
úvěry pro firmy, OSVČ, podnikatele
B) výkupy s nájmy (zpětné leasingy)
použitelné prakticky na cokoli legální
transak(forma)ce, akvizi(tiviza)ce
ZA I ODDLUŽENÍ nemovitostí
koupení jakýchkoli věcí i vyplacení závazků
realizace staveb, developerských projektů
podnikatelských, firemních business plánů
restruktur/optimalizace
lety prověřené ingredience, garance
nejlépe je vystihující:
tichá voda břehy mele
a ne oheň všechny semele
stejně tak si plujeme, velryby, žraloci
živíme se planktony, naše ambice:
distribuce dostupného kapitálu
do domácností, firem a zpět
za pořád se vyplácející marže
⤷cirkul/(de)stabilizace
tak
ať Vám neutečou přílež/nemovitosti
ani pak ↑u nervy, další cen/vzácnost
ale ↑ nám o moc lepší, ty obětované
⇑ kdo chce, má kam, jde, nic proti...

a moto zní:

Zatáhneme za záchranou brzdu
Vás všechny ty mínusové položky
vytlučeme klíny jedním klínem
vytáhneme z rozjetého vlaku
dřív než vykolejí, tvrdě narazí
exploduje, vyletí do povětří...

coby jeho přímý poskytovatel, půjčující
nebo upřímný zprostředk↑, poradce
pro podnikatele/zaměstnance
vlast/bankovních prostředků
/soukrom/fyzických osob
právnických oficiálních ↑ů
↑spotřebitelských úvěrů

majících až nepochopitelně
nízké nároky
na roční, celkové zhodnocení
svých vkladů

spolu s nimi i jednoduché, srozumitelné, standardní smluvní, obchodní podmínky

spojíme Vás, se za ně zaručíme, případně je i zaučíme, nenápadně, ani o nás nevíte, jen platíte odměnu

a jim domluvené měsíční platby

bez zbytečného rozepis/schov/odkazo/volávání, skrytých dod/platků, jiných predátor/šmejdských t/praktik k odcizení vícera↑

aby Vám bylo i po zběžném prolustr/studování bod za bodem naprosto jasné, na čem po jejich podpisu budete, jaké důsledky (práva, povinnosti, rizika) z nich vyplynou, nemožné, aby ekonomicky ublížené za věci, o nichž jste do té chvíle nevěděli, nebo Víc, než jste se domnívali, že je vůbec možné 

jste se tak až do konce jejich platnosti nesetkali s nepříjemným překvapením, nedopustili hrubého porušení tamních ujednání z vaší strany, zlou (a drahou zprávou) té druhé (naší), ale měli jistotu, že na Vás nad rámec srozumitelně vykomunikovaného nečíh(ek)á nic extraordinárního

nestane, co byste nečekali

je tak celou dobu splatnosti splňovali, bez problémů utáhli a pak bez obstru/sankcí, předčasně splatili, zatáhli, z čeho/odkudkoli, po půl roce zcela bezplatně (ne s obskurní pokutou rovnou ušlým úroků za osmluvněnou délku↑)

třeba banky hypotéky (přeúvěrování), s kterým Vám rádi pomůžeme, ať proběhne co nejdřív, mimořádného příjmu z podnikání, prodeje zastavené nebo jiné ne/movitosti...

z jejich čerpá/plnění zaplatíme veškeré vaše drahé plány, touhy, nebo vyplatíme nebankovní, zesplatněné bankovní zástavy, zapsané zástavní práva, smluvní, státní, soudcovské, inkasními agenturami vymáhané, už přeprodané pohledávky, insolvence, exekuční příkazy k prodeji, dražební vyhlášky, již přepsané vlastnictví v rámci zpětných leasingu, družstevních bydlení, odkoupením zpátky, nebo do naší dočasné úschovy... z podkladového aktiva

při té příležitosti i všechny dražší, nezajištěné dluhy, bez zástavní směnky, kreditky, kontokorenty, půjčky po rodině, přátelích, partnerech, které máte nabrané kolem

jako správ/zodpovědný hospod/úvěrář
děláme to pořádně, ať má hlavu, patu
není postavené na hlavu, hala bala..
je to v dobrém smyslu akce hurá

ať se pěkně v jednom postupně snižují
teda navyšují jen o ty naše nižší režie
vynaložené na provoz využité služby

peněžní 

se postupně Váš stav zlepšuje

nehorší

ne je nechat ledabyle, ignorantsky tak, Vás jim napospas, hlavně že my máme OK LTV, pohledávku zajištěnou, v bezpečí, suchu...

ať si Vám jich tam pak naskáče kolik i za kolik chce na 2., 3. ... místo, LV jak kobylek, teda pokud budou mít ještě kam, volné LTV

ale dál nezatěžují, neohrožují vaši osobu, nemovitost, naši pohledávku a se, už tak drahé, nesplácené neprodražují ještě Víc

od nich máte pokoj

o náklady spojené s vymáháním, takzvané příslušenství, sankční úročení +15 %, případně odměny exekutora 20 % a dalších 20 % pro dražebníka, samozřejmě i státu DPH (daň z "přidané hodnoty"(leda tak zmrzačením obyvatelstva) 21% toho celého se nesmí zapomenout

jo a ušlé příležitosti vydražením (přiklepnutím draženého nemovitého) předmětu účastníkovi dražby za nabídku (příhoz) nejspíš ne stoprocentně korespondující s tržní cenou, ji rovnou, zrovna nejvyšší, spíš tak alespoň dalších 20 pod, ne-li podstatně víc, teda míň, necháte-li to zajít až tak daleko...

že se vlci nažerou a z kozy zůstane tak roh

ale my jsme ti špatní... si pusťte ordinaci v růžové zahradě a sp(n)ěte dál...

a vyplatíme se tím, že Vám uchováme jejich zbylé věcné hodnoty, v nich uložené kapitálové likvidity, je pro Vás (v nich), nepřijdete o ně nedobrovolně, trvale, nebo dáme delší, ničím nerušený prostor na jejich zpeněžení, prodej za standardně tržních podmínek, ne ty znouzectnosti

Dvě pozn. red.:

1. ale to, jestli si je skutečně poplatíte, dostanete-li od nás tuto možnost, peníze do ruky (na účet), nebo ne, a ještě je přestanete (být schopní) platit, se pak zase zadlužíte jak stát, už samozřejmě ně(i)jak neovlivníme, stejně jako ani, zda dodržíte, na čem se domluvíme, aby bylo možné pokračovat ve splácení, údržbě, převézt za plánovanou dobu do banky

pokud ne, ani nedojde po opakované výzvě k nápravě, naopak zhoršení, pře(od)vodu, vyhlášení insolvence, budeme muset začít podnikat kroky systematicky vedoucí k jejímu vymožení

ale zas a znovu, první v moment, kdy by byli druzí divočáci už někde u desátého, dávno v cíli zpeněžení vašeho domovu

a nenechání Vám z něho ani desátek

a to vážně stojí za zvážení před tím, než dojde k pořízení svého vysněného, financování, byť ⇑ není vidět...

na první, povrchní pohled
ale je asi nejvíc důležité
u toho nebankovního

protože k čemu je Vám nabízený atraktivní úrok pod 10 %, když pak stejně z 98 skončíte s RPSN přes 100

dřív, než byste řekli, švec, se nadějete...

2. jen jsme i relativně vybíraví, nebereme každého, druhého, na koho nemáme nálady, jen (záluby) ať ho pak zkrátka, u huby, mu (o↑) všechno o neslušné náklady, přivedeme do záhuby. Na to povahy, žaludky...

stejně jako je v úvodní cenové nabídce záměrně, na vyžádání nut/výrazně nesnižujeme, jen ať si nás vezmete místo o něco málo "dražší" konkurence, a pak nenavyšujeme tak, že by vás vyšla reálně na pár šušňů, ⇑ podobné pro, popadlo nejedny nápady, kde lidé vyšilovali

řídíme se heslem:

nechcete, nechte bejt, klidně běžte k nim blejt, nebo co vím, třeba bejt na tom líp...
v celkovém znění, nejen to první, na oko

se poštěstí rukou

ale spíš už být po páté vystěhování
zatímco u nás prvé
bez nech/zůstání aspoň na nájem
↑ všeho co zůstane

my držíme je, slovo, Vás, co to jen jde
tam dávno letíte...

ono brát dekádou prověřenou firmu má něco do sebe...

Celá, nezcenzurovaná, (alespoň pro)zatím...

Něco málo z naší histo(e)rie:
hantýrky, minul/přítom/budoucnosti
dá-li vedení, osud, plán, Bůh, vesmír
první (životopis) o panu Mačkovi
*spíš takový průlet jeho životem
ať to není moc retrospektivní
no chronologicky seřazené

po prvé narozenému po tom, co se (1/2? jeho genetického materiálu, předskokanů, spermií) před tímto životem (pravděpodobně opakovaně objev)pohupoval ve varli svého otce (až do i opocené) onoho osud/par(lánova?)ného dne na jedné z mnoha dovolených v Chorvatsku někdy kolem sprna roku 1991, za toho oslav(st)ného vyvrcholení orchestru střelhbitě přesunul do vagíny, odtud strategicky dělohy své matky, aniž by se dlouze rozh/koupával k akci, vrhl po(proti?) proudu v závodě s minimálně desítkami milionů dalších účastníků na "život, smrt, (kdo se dostane první do cíle, přežije, ostatní mají smůlu), krátkou (dlouhou?) vzdálenost" a vyhrál, na cílové rovince jich z ploutve, bičíku setřásl asi posledních pár stovek, do vajíčka doplaval(mrsk/loudal se) jako první a ještě mu zbylo dostatek sil na to, aby ho pořádně op..lodnil, zatímco zbytek startovního pole tomu (páře/KOPUpoOVULulování bledý závistí, odumírající) přihlížel zpozad/vzdálí...

Už jen to je (na životní price money a doživotní ov(ul)ace, fame, respect, rest, peace, enjoy...) co, resp. by mohlo být, no očivi/vejcovodně není, ani zdaleka, spíš teprve začátek, první zkouška, není nic, what a shame), ale tak aspoň že po zdárném dokončení této poměrně unavu/vyčerpávající fyzické aktivity celých cca devět měsíců polehával, měl celkem klid, pohodu, nohy hore, v teple, dostatečný přísun potravy, pečení holubi mu sami létali až do pupku, v pi..lodu, prostě kvasil, chill/regeneroval, sbíral nové, ty i psychické velikosti, síly na to (často psycho), co ho na tomto světě po vylíhnutí, narození čeká a (často žel, i tak snad jak má, když tolikerém pokazení jím, co k (ně)čemu, z nějakého, vyššího důvodu) nemine

po druhé když si hrál jednoho nedělního odpoledne zhruba 4 roky nato (roku 96) se staršími vrstevníky na ulici sídliště na to, kdo proběhne nejblíž kolem projíždějícího auta a málem vyhrál znova, co (málo) chybělo, dva, tři couly a byl/o to tam, za, no místo toho po smrti

tady alespoň dle dobové, verze pamětn/účastníků tohoto incidentu, taky ho dost dobře mohl někdo zezadu (po)žduchnout, teď se jalo podezření, bo on si z toho nepamatuje ani ho..., nic a oni úplní andílci nebyli, spíš naopak pěkní výlupci

Nejblíž se sice dostal, o tom žádná, nemůže být sporu, pochyb, tak že dlouho po něm nikdo z těch, kdo se o to kdy (vědomě, s ne sebevražednými úmysly) pokusili, k tomu (zlomení tohoto historického rekordu)

no až moc, tělo na plech, nesplnil hlavní pravidlo této, poněkud adrenalinové hry přeběhnout celý, dostal pusu na dobrou noc od nárazníku a pak masáž od kol, podvozku, ho to osobní vozidlo tovární značky Felicia, co na něho určitě ku traumatu jeho řidičky dámského pohlaví, vyšlo, srazilo, přejelo, teda ne celého, zůstal pod koly, zaklíněný, než ho z pod nich vytáhl, celého zláma/akrváceného jeho otec, kterého coby praktického, obvodního lékaře místní polikliniky bezprostředně po ní přivolali po zazvonění na nejhornější byt bytovky Luční (k/zde žil/i),  skončil pro změnu v náručí, komatu, sanitce, vrtulníku a tentokrát akorát ARU, nikoliv jednotce intenzivní péče (natož porodnice) Zlínské nemocnice, kde udatně bojoval o svůj život víc než 6 měsíců a pozitivně to s ním doktoři viděli negativně, tak, že o něho buď přijde úplně, nebo bude celý jeho zbytek na vozíku, invalidní, no jako zázrakem, by při něm stáli všichni svatí, možná i čerti, nakonec vyhrál i tento boj a pak i spoustu dalších, ne/sportovních klání, neparaolympiád

se z toho dostal s odřenýma nejenom ušima, živý i cejtěnýma oběma nohama a příslovce "tak, tak" jakoby stal předznamenáním pře/zlomových událostí toho nastávajícího, kdy nesčetněkrát znovu visel na vlásku, závisel na vnějších faktorech, vrtocích

náhoda (?) to přibližně stejně stará holčička ze stejného nemocničního pokoje, která v podobnou dobu proletěla čelním oknem při autonehodě rodičů, ještě v předoperační večer zněla fajn, při ní takové štěstí neměla...

po takovém traumatu, nebo možná spíš krvácení do mozku (přelámanými skoro vše/kostmi v těle) si toho z toho, ani období předtím dospělý, natož pětileté dítě moc nepamatuje, tak až pak na to, jak mu zlatý doktor dělá balónky z chirurgických rukavic, nepředstírá už v kuchyni před pánem policajtem, že si z toho fakt nic ↑, spící/mu rodiče po nocích tahají stehy, se plazí za nimi do ložnice, učí znovu chodit,( druzí smějí, že ještě, zas) jezdí v kočárku, pak naštěstí dál blbne, běhá po venku, za kamarád/balón/abama...

koupe se po deštích v pískovišti, že mu matka nestíhá prát oblečení, vyměňuje tam první hračky, vyhrožuje paní prodavačce v sámošce, že to, že ale chlapečkovi nemůže prodat ty sirky, řekne tatínkovi a tak

třetí, čtvrté, možná i páte se poté po druhé narodil při dospívání, první školku, kam se mu nechce ani za zlaté prase, ho nemůžou dostat ani párem volů, pak donutit po obědě obsadit postýlku, spávat, na základku do páté, kde je mu líto nechávat přes noc slupku od banánu v koši, tak ji nese domů matné, mlhavé, až na ty h(p/á)ravé, ne moc blahé, asi zase zablokova/potlačené vzpomínky na školní docházky do, z, učení, memoriz/přepis/recitování, recitování, přestávky, malé, velké, chodby, jídelny, klasické oplétačky s dozor..vychovalely, že ty šlichty, rajské, nudle s makem... fakt ne/bude jíst, plašení, vylomené zuby, hodiny, tělocviky, olympiády, soutěže, odpadlé, dobro/volné, družiny, kroužky, počítačové, laborato/zubaře, třídní schůzky, kabinety, družiny, ne/fajn třídní, učitelský sbor, tahání za uši... osmiletý gympl, kde to má celý sletý v jeden neurčitý obraz, což za 13 let takového zázraku, jakým každý další den jeho života vlastně byl, není nic moc vizitka školského systému v kombinaci s jeho povahou, (pra)rodiči, geny...

hodit všechny do jednoho pytle, zahltit prkotin/avidlama a nechat tak, pořád udržovat v kř(k)eči, k ni/čemu, vychovávat mrzáky, budiž k ničemy, nevolníky, ztracené existence jak přes kopírák, plýtvat čas, potenciál, muset nasílu dělat co ostatní, nebaví, nejde, bude k↑, prdu, zklidňovat koně, až unudit půlku přeživšího stáda k smrti, no možná lepší než ho uštvat celé, dolů ze srázu místo celoplošného víc toho indivindi, hled(potlač)ání, rozv(ub)íjení předností, talentů, které budou v budoucnu co k čemu, mít uplatnění, nic moc (na)víc

kromě hraní si, hledání co nejvíc efektivní vychovávání od plenek, nejmíň marnění, ohrožování

ale jasné, takoví jedinci budou v dospělosti představovat o to menší ohrožení

o to líp se udržovalo postavení západu, než i ten přejede Čína

samé jedničky, slušňáček, šprt až do pubertální doby, než se v patnácti zlil na plese pod obraz ↑ hlavy svého otce zavolaného pro odvlečení, ve dvou, s nohama v luftu, ve dveřích WC kulturního domu, kde se zrovna doblouval střízlivosti minimálně pětkrát nepřetržitě přesouvat jak po rozostřeném plátně kostečkované šachovnice, ve třeťáku, septimě do "špatné" (no aspoň správné, neupjaté) hospod/povalečské partie alkoholi/feťá a jiných závisláků a, po tom, co zrovna v období největší anarchie čtverku z těsně složené maturi/ústní zkoušky jazyka českého, si ⇑ vytáhl Bílou nemoc, z níž jediné snad četl aspoň výcuc na necelou A4, jinak by regulérně rupl u, zpětně musí uznat částečně zaslouženě, právem, zasedlé třídní, která mu pak podala ruku a pogratulovala k úspěšnému složení

spíš jen tak, aby se neřeklo, nemuselo moc daleko, mohlo dál dělat, co (do té doby) chtělo, na výšku nedaleké, Zlínské univerzity UTB Fakulty Ekonomiky A Managementu, kde však byl po úspěšně absolvovaném prvním semestru, tom co si tam připadal absolutně mimo, cizí a přednášce vyučující ekonomky v předmětu ekonomika podniku o tom, jak absurdní číslo, snad 80 % z nás bude po vystudování magistra na úřadu práce, si je hledat tak dva roky a (o)statní, neochotní dojíždět za prací do hlavního města mít na výplatní pásce 18 čistého, myslí naposledy.

Místo toho začal hledat cestu, jak si to celé co nejvíce usnadn/rychl/moc/samostat/vobodnit, přes nějaké ty internetové projekty typu vecnehodnoty, seberealizujse.cz, investice, pojistky, výživové doplňky, multilevely, která ho dovedla až do onoho osud/pověstného autobusu, kde odstartovala jeho, zatím pořád nepříliš hvězdná, naplno, podle představ rozjetá, kdežto poněkud blud(hnus)ná, karierní dráha zvaná DůmDluhů...

Z velké části prý proto, že se tento název lidem (←dlužníkům) hnusí, ho bojí, hlavně toho slova dluhů v něm...

Tak to je, bude potom těžko... když těm, co jich mají, chtějí až po půdu, raději různé fancy názvy, anglicismy...

⇑ muset něco probrat, srovnat, změnit jim hodnoty, otevřít oči, podívat se do nich pravdě, když nechtějí sami...

to zjevně ještě hodně bolet, je nám líto, protože nás s takovými v jednom pytli bez z prdele kliky zřejmě taky...

nějak si tu cestu ven, na světlo proklestit musí...

Klapka, střih, spoiler: těžce naby/itá, (půl?)životní zkušenost:

no za těch dalších 13 roků až do dnešních dní je čistě dobrovolně v kombinaci s donucovacími prostředky života zkrotil ještě víc, a dospěl k poznání, že vyběhnout (ošul/fintit ty levely, roky šucht/kání se) s tím, moc nedá, prostě musí mít poctivě (oduševněle) odp/milované od píky, to chce pořád něco ob/pětovávat, čas(ové) okna na práci (flow) i odpočinek (vyflustnutí), trpěl(t)ivě opakovat, postup/řirozeně růst a uv/padat jak fíky, ať je pak můžete sbírat, mít se dobře, jak chcete, člověk, své jisté, ne pořád někoho nového místo sebe, obavy, (z)risky, tla/plky, no taky to chce "trochu" toho pověstného štěstí, jestli ne přímo z prdele kliky, správné načas/tempování, postavit se do řady, nepředbíhat/(od)pálit, ať to ideálně jde tak nějak samo, po proudu, jak po másle, nedře(být) jak svině.

Taky to umět mít úplně na háku, vnitřně, ale to nejde jen tak, pořád, zvysoka kakat, bez omamných látek, pláží, pralesů, někdy se prostě musí zabrat, vyeskal(risk)ovat, pak uklidň(kontrol)ovat... střídat, ladit, kalibr/ba/ilanc/inici)ovat, pak brát, jak přichází, je dáváno, střídáno, eufórie, dojezd, ráj, peklo, hor/dole, stran, (š)kola, dost možná běh na dlouhou trať, maratón, ne sprint, tak to, se ne↑ hned na pátém kilometru, ale trochu u toho přemýšle(lánova)t, zvolňovat, sbírat, šetřit drahocenné síly, 

klidně no neústupně jít za tím, co (tak jak) vás láká, baví, naplňuje, vede, nebo to nechat jen tak plnout, na náhodě, osudu, životě, vesmíru, vyšším plánu, Bohu, "chaosu"... si sednout na lavičku, čumět do blba a čekat než umřete, nebo začít dělat, na co přijde chuť a pokračovat, dokud bude, pak znovu, to tak asi i mít být... Co jiného s tím, tady... Jasné, kromě mrskání s sebou od nevidím do nevidím, vydělávání i jiné životy, to/dluhy. Aspoň že něco můžeme, se sebou, něčím pohybovat vpřed, zad, stát, zírat, sbírat síly, nechápat, co za zázraky se kolem nás děje

Jasné, štěstí můžete mít už "jen" v tom, že to sv/jasné životní najdete dřív, pak že ne smůlu na lidi, údál/okolnosti (osud, jeho nevycucání z prstu), zatížené bytí, no na jeho dosažení vlohy, dostatečně koncentrované (ne/zdravě egois/auten/patické, nezlomné, soutěživé, ambiciózní, cílevědomé) (pod)vědomí, nepřechcané geny, rodové linie, předky, minulé životy, energické biopole, "promodleného" ducha, nebo prostě vnější materiální podmínky, pak si ho správně vážit, držet jak klíště, všichni chceme mít se pořád (co nej)líp, prožít šťast(snad)ný život až do konce, o tom žádná, vydřít, nebo ho ne, shod↑/chybou zrazu ztratit jak klíče, pozbýt, pak nemoct najít, být za to bit (obětováv/strádat) na jiném poli, nebo už ani nebýt, nemysl(v)íme, že (jestli) jde mít všude, všechno (určitě ne jen tak) a když jo, na jak dlouho..? A když ne tomto, věříme, že na příštím třeba jo a naopak... a trocha drzosti, hazardu, jiná forma nepřipoutanosti k tomu všemu asi neuškodí.

první zmínky DD se datují do

konce roku 2012, koem 10. měsíce, kdy si zakladatel pan Tomáš Maček zaregistroval poněkud neobvyklý, svérázný název domény www.dumdluhu.cz, který ho napadl při brainstormingu, cestě autobusem Valaškými kotáry, konkrétně někde u Vysokého Pole.

To ještě netušil, jaký bič si na sebe právě ušil, kolik protivenství, posměšků a narážek bude muset kvůli němu vytrpět, že ho bude tak dlouho biznisově handicapovat, nebo rovnou diskvalifikovat v očích potenciálních klientů, tak i vyhledavačů a dávat nespravedlivý náskok konkurenci

"jen" vinou názvu, že se ho budou bát jak čert kříže, radši hořet v pekle jak chodit a nedostane je ani pár divokých koní do něho... přitom takoví milí lidé, dobráci od kosti, maximálně je do nich (postupem nabytých zkušeností, nabitých hub a odbitých hodin naštěstí už jen zkoušet) obírat...

Ale tak výroky: "dobrý jezdec umí vyhrávat i na horším stroji a komu je souzeno být upálený, ten se neutopí" mají něco do sebe

"jen" do toho hold bude muset dát, ho to bude stát víc, všeho, druhu obětí, sebe, z/daru, k tomu mu hrát do karet osud, štěstí

↑co nezabije, to posílí a dá-li tomu trpělivost, energi i nohy v teple(ákách), samo pokosí jak anglický trávník ty druhé, nedobráky↑

kteří mu brali, Víc než trvdili, se (i když ne)domluvili, krátkozraké zisky, kolik, do kdy to jen šlo, tak na ně dovařila voda, karma...

Jasné, snad, nebo z toho taky stejně "dobře" může mít akorát doživotní následky, invalidní stupně (papíry na psych/fyzické poruchy), únavové syndromy, dluhy nebo insolvenci a tak, ale o něco tvrdší bude, o tom žádná...

a to ještě moct být rád, protože se taky mohlo stát, že ho to dřív, než chudák kulhavý, nebo přímo střelený do, bez nohy vůbec stihne kýchnout nadopovanému Boltovi s náskokem dvou a půl kol na paty, natož pomyslí na vítězství, že ho jakože utahá...

No tehdy bez sebemenší páry o brandingu, zlatém pravidlu markeťáků hlavně do názvu nedávat nelibozvučné, generické slova, to slovutně vzal, jak přišlo a šel za známým, který narozdíl od něho věděl o těch internetech víc, než jen kde se to vy/spíná a ho si najal

spolu spíchli první verzi stránek, zainzeroval je a netrvalo to dlouho, než přišla první pokuta od ČOIky za pochybení v ne/uvedení reprezentativních příkladů úvěrů tučnější než faktura za celou tu, s panem M. klasicky náročnou, protáhlou práci na webu

zato než pořádná poptávka, to jo, natož proplacená vystavená↑, provize, peněžitá odměna...

Následovala série prvních nášlapů naslepo, na/rozvázaných partnerských vztahů, poděl/zklamávání nás, stag/rezignace, vzestupů a pádů, ne/dobytých pozic...

Za tu dobu (cca 4 400 dní) už proteklo mnoho nejen vody hrdly v místní Dře(pi)vnici, prázd(zbyteč)ných slov, uteklo rychlo let, případů, šan/emocí, prachů nám a co teprve lidí zaháčkovaných jinde, jim střech nad hlavou, než kdyby byli aspoň o trochu míň povrchní, trvdohlaví, ne a víc snesitelní, hloubaví, naslouchaví, dali nám své kontaky a pak si říct, na naše dobré ra/návody, doporučení a hlavně ↑-y do zástavy...

ne v dobré víře plané pindy, zlaté sliby, modré z nebe, oči, hezké, suverénní řeči, drahé chyby nejmenovan/známých firem, akterů, podvody dopředu nafing/plánované ke stahování pod vody, kde se ze zlou potázali

až do současnosti: půlky roku 2025

Co Víc Vám máme říct, než že jsme se za ni:
hodnoceno zpětně, troufáme si ↑i objektivně

-> víc než hodně posunu/naučili, vytvořili nové realizační možnosti, kanály a tak nám teď jde se vší skromností víc než obstojně:

schopná, od ruky jdoucí realiz(oper)ace za účelem vaší konzumace lidově naceněné, nad hlavu stačící kapitalizace majetku
(=ne/movitého, profinancování, přeměnění vámi preferované části jeho tržní hodnoty (lividity) coby podkladového aktiva v kapitál
*pokud si půjčujete chybějící finance na koupě (akvizice) ne/movitosti nad rámec akontace a ne už vlastněnou přesně opačně

žádná kontum/likvidace...

-> nikdy nezaprodali, tzn. nedali své klienty tam, kde dopředu věděli, že by si je podali

dopadli (aniž by udělali něco) Špatně a už na tom asi nebudeme nic měnit ani nadále...

Hypotéky, leasingy dáváme:

na lačnící trávící trakt nebo naopak ho zaplňující, fakt těžce stravitelné (drahé) dluhy (rekuperace ♻️)

které ji i Vás kolem zadlu/těžují

za účelem vaší finanční úlevy, stabilizace ne dehumanizace, komplikace bereme z(n)a své (ramena)

než se v nich nadobro utopí, no bez zástavy nemovitosti je to momentálně totálně utopie❗

aniž byste pak litovali, hořce zaplakali nad tím, co jste to do sebe zase napráskali...

Kultivace nebankovního kultu kult(iv)ov(a)ností,
sofistikovaností, tím výdajů svých a pádem i klientů je totiž naše ambi(motiva)ce

no nic proti gustu ostrouhat signifikantně více,
stát se obětí nákladové kulmin(astr)ace, dehonest(umaniz)ace pak i konfiskace majetku konkurence

distingova(chut)ně jen gestikulující (fikce), přitom je to fabul(mystifik)ace, apelující na apatického predátora roku se silnými sklony k okultismu, neštít(hanb)ící se bez servítek degustace všeho, co mu přijde (naservírují) pod ruku

a naší jednotce (p)odvádějící práce sahá tak po ostruhy až ku..lín stupně uskr(věd)omněl(trpěliv)osti, vývo(da)j(kon)ové konfigura(zinsten/alibra)ce, proto jim slouží coby hodně hluboká studně studu a hlavně obsahové inspirace.

To u nás nemusíte mít konsternace z této konsekvence, pokud se obejde bez va(ět)ší (a)morální dekade(likve)nce, no -"- zrovna máte na masivní investice do ekalace (prohloubení) své dluhové (deficitní) situ(in/def)lace (infrastruktury) bez nároku na následné restituce

Jo a pro velice činorodé, na(t)ivní střážce spravedlnosti, důležité za(o)chránce (suše konstatováno z naší profesní deformace, snad už prošlé, neplatící zkušenosti, perspektivy většinově) po(z)kažených ov..bčanů svatě(ouškovitě)jších než sám papež, ať jim nemusí s vyplazeným jazykem a rudolícíma se ušima po vzoru kolegů rozdávat pokuty po večerech, parkovištích, u kostelů... vybírat nedobrovolně veřejné příspěvky na bohunelibé, ""progresivně-liberální"" bojůvky, pomáhat a chránit zájmy státu, po lidech místo toho spíš šlapat, jít, slídit (šmejdit), zaklekávat, kádrovat, (po)stíhat, kasírovat, vymáhat, schrastit, ještě více dorážet, dál ožebračovat zmrzačené, už tak durch vydojené obyvatelstvo v půlce bohoslužby z ní před hanbou prchající, bo nemající ani co (drobné prachy k hození) do kasičky, že vás nefackuje... hlavně že máte komu blafat, stálý příjem, že? Ach vy státní úředníci, ekonomičtí nevolní(otro)ci nad/národních koncernů, výzkum(zdravot/práv/finanč...)níci.. uděláte cokoli nelidského, co vám řeknou, lidské rase, svým spoluobčanům? Nějaká ta hrdost, čest, ochota (kuráž) říci ne by tam náhodou nebyla, sle(tu)p(n)ě poslouchat se musí, by nebylo na hypotéky a do fabriky "fachat" se nechce, co? By si naše práce zasloužila spíš čestné státní vyznamenání (metal) národních hrdinů za nesčetné projevy nebývalé chrabrosti, humál(č)nosti, samostatnosti, než šťáru, čili infiltrace za cílem penalizace, perzekuce... když mnohem více vysloužilé čekatele (adepty), kteří by měli mít správně přednost v řadě na vaše interakce, hony na "bývalé", ↑ zločinné čarodějnice, politické(cejní) procesy, navíc bez nutnosti následné rehabilitace, máte přece všude kolem habaděj, jen by to nejspíš byl méně (pod)placený, snadný, snad i bezpečný děj... To raději dělat na povel ze starých dobráků nové žebráky v těžké výhodě a pak velké bouráky (frajery), hlavně, že po zuby ozbrojení, vybavení moderní technikou, roky trénovaní, strýčka Sama (byť už mele z posledního a brzy ho i oficiálně vymění o poznání systematičt(pořádkumilovn)ější Chen), televizní seriály za prd...ozadím, to se to dovoluje, dělá hrdiny, skoro samo, má stádo pocit (dez/iluzi) bezpečí, komu bonzovat, volat o pomoc, podávat hlášení, trestné oznámení, je co dělat, že? Myslím se nadřízení nadřízených nadřízených nemůžou dočkat, až už budou (vás moct vystřídat) ti roboti a vám ne muset vymývat ty mozky, abyste jim sotva z 80 % slepě plnili rozkazy, se hodili do krámu. Hádám si dokážete živě představit, co to bude znamenat pro většinu z vás při zachování současného ved(l)ení? Služeb(poráž)ka. Jestli (i tady platí, že) je pán uvnitř úplně stejný typ jak jeho psi(zrůdy), tak to potěš pán Bůh i s námi, je konec. Zatím je naštěstí venčí na vodítku a pravidelně jim nasazuje náhubky... Horší jak je pustí ze řetězu, teda jestli za něma zrovna nepřestane stát, pak, bych se vůbec nedivil, kdyby z nich (z)byli už ani neštěkající, natož kousající mopsíci...

Pro Vás ostatní: zkuste se moc nenechat strašit či citově vydírat, oblbovat, ani rozmazlovat, podvolovat, coby užiteční hlupáci zneužívat k realizaci nedobrých záměrů, nedělat přílišné kompromisy na úkor či(e)st(n)ého pocitu, nezavírat před tou do nich bijící, pravdy ⇄ lži (realitu) překrucující manipulací oči, nebýt slepě poslušní posluhovači systému, převlékači kabátů, vzpomenout na pana Parsonse, jednou na to stejně "do jednoho" dojedete, až si soudruzi ve vedení umanou přitáhnout okovy, přestanete se jim líbit, vlézat do různých limitů, tabulek, o(ne)tvorů, nebo kvůli jiné, další, opět náhle a samo že i nešťastnou náhodou či třídním nepřítelem způsobené události, a když ne Vy osobně, tak vaše ratolesti či reinkarnace, určitě strašně šťastné, co jste jim tu po sobě nechali, takovou totalitu, že si bez stra(š)ně totálně (p)oddané tonality nedojdou ani na toaletu, žijící v neustálé nemoci, válce, nejistotě, kontrole, závislosti, nedostatku, nekvalitě, pravidelných přídělů a pravověrných projevů dvou minut nenávisti denně, strachu o život, nebo už ani tom ne, kdy (zvyklí na to, že) lidi kolem mizí jak zmizíkovaní, ale hlavně že době údajné nadprodukce. To snad nechcete, nebo jo? Co s tím, sám nevím, asi se jedině tužit, nebát, nezištně oběto(jebá)v(áv)at, čili riskovat jak ty prasata automat(klas)icky i s nejbližšími, případně stihnout včasně zdrhnout... no nevím, zda to má s takovou kam, šance uhnout, upřímně se obávám, že na dlouho, tak třicet let, ne, ovládají toho Víc, než se zdá, by se musela přidat, postavit na stejnou misku tuna muších nebo pár supertěžkách, aby jim taky pořádně zafučelo do ksichtů, zahřmělo nad hlavami, přimělo přehodnotit plány, ne těchto přizdisráčů. Mají fest Převahu, navrch, za zády systém a dávají nám to (svou nadřazenost, naši pod) jaksepatří najevo, sežrat. Hold jsme zaspali, nechali si ujet vlak, je nás stále víc a víc a jim k ho...uby platní. Navíc nejednotní, bez koordinace, zjemnělí, vymněklí (rozmazlení), ohleduplní, pohodlní, hod(opatr)ní, ty ty ty zlobivý chlapeček podívej na Aničku u jogurtíčků a televize vychovaní, zasekaní, ustrachaní, sobečtí, vyčuraní, čekající, že se to samo, druzí za nás, asi zatím nedostatečně zničení, bolestiví, zarputile pomstychtiví, nemající co ztratit, konkrétní představu, kdo, co je reálně ohrožuje, s tím... to nebude jen tak, jak přislíbit účast na společné akci a pak noo, nah, eeh, vííš, jáá, něco mně do toho vlezlo, mám svých starostí dost, něco lepšího na "práci", bacil, nakonec nejdu, ani ne poloviční účast... musí být jasné jak facka, hotová věc, zbožné odhodlání, srdce, žádné hodlání to zkusit, když tak zabalit... Pak se jedině separovat, žít si svůj vlastní (od)boj nebo po staru jak proléti... Doufat, že už dál dají svatý pokoj, se zrovna Vám nic nestane, nebo přidá k zdravé jádro. Jít příkladem se tomu myslím říká. Pak být jedině konformista, osoba vysoce přizpůsobivá, zase to (za)hrát na jistotu, komfort, klidně všechny světové strany a hlavně umět zavírat oči před tím bezprávím, se hluboce klanět, mít ty správné názory, měnit je na lusk(p)nutí prstu, ovladače, čas od času zapomenout na nějakou tu událost, odpustit si komentáře, spočívat v nevědomí a (udatnost) na to někoho udat, mrskat prdelí, jak druzí pí(r)skají, pro hodně z vás údajně nic nového, jo a nezapomínat, že nás sle(bo)dují, být poloprázd(pl)ná nádoba, se sebou ne spo(ko)jená, opravdová (upřímná, sama sebou, na jiné si před jinými pořád hrající, sebe měnící, přetvařující, ztrácející) a pak se divící, že přetékající balastem, je to celé nějaké divné, prázdné, nevíme, kdo jsme, co chceme, máme, čím ne/jsme, co ne/máme, prostě si to tady nějak si pře(od)žít, v napůl probuzen(citnut)ém (bdělém)/otupělém stavu, hlavně (že) absolutní averzi k riziku, strachu o tento ne/život, z nemoci... pak stejně, možná i proto před(s)časně odejít, jen se nezmoci na nic moc nadčasového, spontánního, odvážného. Přitom motiva(ovlivňova/ada)telní cukr či bičem, vydíratelní, uplat(n)itelní jak politici, pocity, nepocity.

Jo a trochu té konspirace, pro propagandisty: víte, (že) i do zblbnutí opakovaná lež či informace schválně ochuze(zkresle)ná o mnohém vypovídajícím B, je pořád jenom lež, dezinformace, manipulace, má krátké nohy, daleko s ní nedojdete a ten, kdo se dopouští nesprávné interpretace, by měl být správně (po zásluze) odsouzený k samotce, nuceným pracím, co třeba na Sibiři, zániku? Pravda, utvrzuje v ni (televizi, jiné média s tím správným názor(arativ)em a ty vaše za moc nestojící, s účinkem se zatím míjející spartakiádní cvičení, smuteční ceremonie, piety s cílem demilitarizace a transkripce civilistů - translate: žádná slavná budoucnost a a(na)rcha(ist)ická (tajná) transakce informace nás ještě dlouho nečeká, trans, sankce, slave, sláva...) stále ještě věřící, často souč(hl)asně měnící názory jak programy, i když "nechápeme", jak jim můžou po těch letech do očí bijícího balamutění, věšení bulíků na a vodění za nos pořád ještě věřit, ale tak snad aspoň řídnoucí, provádění vašich (proti)opatření (ve skutečnosti totalitních manýrů, čistek, zločinů proti lidskosti jak vyšitých ve finále sloužících jen k dosahování mocenských cílů motivujících jednotlivé aktéry na úrovni jednotlivců, firem, států, jinak primárně nadnárodní) tak (za bouřlivého skandování) kvitující (pod)množinu obyvatel, což vám stačí a vůbec, co vás vlastně po nich, stejně je zas v moment, kdy se bude lámat chleba, promoříte do morku kostí pro jistotu celoplošně všechny, ať mají svých starostí se vstáním z postele dost a od nich tím pádem na centrále aspoň pár týdnů, po těch starších (moudřejších, ne tvárnějších, produktivnějších, celkově postradatelnějších, nejen důchodový systém jen zatěžujících a navíc vám kazících mládež svým starým, dobrým, zdravým uvažováním, za zásluhy, odměnu, ty dekády sužování) při troše štěstí, smůly napořád (těm přeživším čekatelům ho hold hodláte oddálit), aby si mohla nerušeně podělat všechno, co potřebuje, co? Předhodí jim tam pár svých ocasů, ať to vypadá demokraticky, co půjde, volby, zákony, si pošmelí v zákulisí, seniorátu... Škoda, že ho nedá i nám, musí v těžké Přesile tvrdě zakročit proti neposlušným, naštěstí spolu nespolupracujícím sviním, dezinformátorům, kteří jí do toho chudince hází vidle, dráždí prudce jedovatého, zrůdného hada bosou nohou, sejí vítr a tak se nemají co divit, že sklidí bouři... Zabedněnci. Nemohou se na tu "chvíli" někam uklidit, nebo si nechat něco líbit a třeba se i dožít chvíle, kdy uděláme evropu great but "little" chinese again, copak neví, vo co go, nevidí ten skrytý, nevyhnutný rozměr determinace, geniální záměr i provedení, jak to máme těžké, ne na výběr, myslíme dobře, pro ně nejlíp... Ne? Se podělte. To ne, bychom nepochopili, se (možná) vzchopi(moh)li k protestům, se tak nedělá, nemůže, že, raději hrát dvojí role, metry, je exemplárně potrestat. Primitivy, co si z dlouhé chvíle, krátkého vedení, velkého idealizování, předstíraní solidarity nebo postrádání smyslu, lepší životní cesty hrají na velké detektivy, vševědoucí spasitele. A přitom ví nic, by na našem místě ne/jednali stejně. Tvrdě. Je přejde chuť na hrdinství, fantazírování raz dva, se rozprchnou jak vrabci, nebo zmiznou pod zem a ti naši jarabáčci po nich ani nevzd(l)ych(k)(píp)nou, ještě budou většinově jásat radostí, jak jsme s těmi pro... troly zametly. Ty vo..go asi jo... Tolik cavyků pro nic, je ještě začnu chápat, ekonom(demograf/technolog/krat)ický cyklus, vrchol... mít rád, to by mi tak chybělo. Diskriminace většiny na úkor menšiny jak vyšitá, když najdeš. Ale hlavně že oni nic, muzikanti, "smutně" přihlížejí a hrají do rytmu tomu umíráčku, mezitím dají párkrát megafon k rypáku neuvěřitelným prasatům, totálně podružným tématům a prasárnám, aby upoutaly pozornost osazenstva chlívku a to ji se spadlou bradou chvilku věnovalo jinam, než na ty jejich, přitom si "pomalu" ale jistě zvykali na kadenci té dekadence, už je v kontrastu s ní nemělo velice co překvapit, zatímco tam měli pod tou svou lampou co největší tmu. Geniální strategie i za ní zas tak nepokulhávající provedení, vojenská systematičnost, neústupnost, striktnost, chladnokrevnost, smekáme valašské i hanácké klobouky, opravdu k pok(l)adě(puká)ní... Jen se moc nezlobte, že ne každý si nechá z vrchu jen tak, bez projevů známek odporu, vám to zblb(abě)le baští i s navijákem, bude se založenýma rukama (nečin(hyb)ně) čekat, kdy se uráčíte toho nechat a alespoň se tu vámi pl(r)ozenou, rozdmýchávanou nenávist, občanskou nepokoj(rozděle)nost snaží ob(d/v)racet proti pravému, byť vzorně zapravenému původci (nepříteli?)... Pevně věřím, že je nás mnohem víc než odhadovaných 5 %, zatím hodných naštěstí jen vhození do hluboké jámy oplocené plotem s ostnatým drátem a ne zákopů na cizím území, které jste v kampani za přizvukov(bék)ání jednodu(vylízaněj)ších spoluov..bčanů tak vehementně vylučovali z eventualit přitom vzhledem k profilu své dosazené figur(lout)ky téměř tutových, jasných jak facka, ale tak to nemůžete vědět, dokud to konečně nevyprovokují, nezavelí do útoku, teda pardon, obrany, posledního, i vašeho muže, který ještě může, tím svým mužným hlasem, a váš vlhký sen, idol, se ze dne na den změní v n(m)oční můru, největšího idio.a, že... či rovnou hromadné porážky na tom našem, aspoň si budeme moct vybrat, lepší, než jít proti bratrům, byť s bratry, za cizáky. Jinak nebezpečná podobnost s holokaustem je, hádám, zatím stále čistě náhodná..? Pravda a láska prý (z)vítězí nad lží a nenávistí. Tak uvidíme, kdo ji opravdu má, po jak velké bolesti vyjde(tryskne) najevo a kdy. Snad kopne do trysek, nebude se vléct jak šnek pěknou řádku let, opět minimálně tak 20, zato pak značně zkreslená, polovičatá, paličatě hozená na hlavu několika obětních beránků, a škody (na životech) minimální, se na to zavčasu vys..kad..šlete, nebo se vám to vyj...mkne v prackách. Zdá se Vám, že však už je pomalu po všem, na východní frontě i jipce relativní klid, jen na ministrestvu černo(pra)chové obrny a rakošana vítka bezúhonného alias pravdomluvného (o těch stínových protektorech radši nemluvit) sem tam někdo zapl(str)aší, v lídlu kýchne, zakašle, zbytečně malujeme čerta na zeď? Jen počkejte, co se teď povracíte z dovolených, do školních lavic, pracovních pozic, skončí letní prázdniny, trocha odpočinku od všeho toho shonu a do toho marasmu, ticho před další bouří, rozjede ozubené kolo, že z toho po..zvracíte, to dusno, napětí, nervózno ve vzduchu by se dalo krájet, ještě se toho má spoustu co pokálet, že aspoň ti psi to cítí. Snad nečekáte, že to po tom všem, ani ne v půlce tažení jen tak zabalí, sbalí si svá cingrlátka a odtáhnou dopr..yč, nebo že Rus uhne o územní, nerostnou píď, pustí si tu bezpáteřní, slovo nedržící, prolhanou, místy doslova odpornou sebranku (hnusáci) do baráku, až předsíně, nejlépe pro ni obýváku, podělí se o zásoby z komory, které si, narozdíl od ní, neprozřetelně neprožral, a ještě se u všeho toho samoobslužného pohostinství, znásilnování, rabování bude spokojeně usmívat. Ne že, tak pak nezbývá, než to nějak zaonačit, polopatě vysvětlit tomu tup...bystrému stádu, proč nemají na výběr, jaké ušlechtilé, "bohulibé", státnické pohnut(zámin)ky že jim to velí tam vniknout za každou cenu, aby bučelo souhlasně a ne b(f)ůů(j). A když to sborově prohlédne, nebo shled(uzn)á, že už se z jejího popudu (odkazů) samo natrpělo (jim uzmulo od pus, ve vlastních zák(t)opech, to reálně hrozí a ochranou jejich pr..ozadí nemá lautr co dělat) dost a své meze má i "nespoutaná podpora, velkorysá výpomoc", ještě když vidí, že druhá strana moc dobře ví, že v tom není zdaleka tak nevinně, duhově, jak se to jeví, prezentuje, sice vehementně děkuje, ani si toho upřímně neváží, nasype si na hlavu popel a opustí potápějící se loď, prospěch(záchran)ářsky jiné barvičky, začne projevovat nelibost, tak je s ní prostě neskrytě vzít po hlavě, jen ať vidí, kdo je tady pán, pokrytě chutňučký, jinak odporného cosi... Už se taky dojemně napřetvař(křik)ovali dost, až je z toho bolí, jak vlka z karkulky, nejvyšší čas sundat masku, ukázat zrůdovou, zdechlovskou, voldemortovu.. tvář. Vlak řízená krize (střela) do mezistanice výplach, "vyprovokovaná" výprava, lupičská steč směr zakarpatská rus, ZOO, BOOM před dalším technologickým, nový "světový (po)řád(ek)" už vyjel, ještě zdaleka nedojel do cílové stanice, přijel na pátou kolej, není cesty zpět, chvilu počká na opozdilce, obecenstvo a jede se dál, něco se zajisté zase chystá, že by teď přece jen už ten platební systém, další dvě mouchy jednou ranou, zahraniční banky celé rud(obl)é už snad stihly odlét všechen vysátý kapitál, ztratit kredit, důvěru u většiny okradeného, ne(z)retardovaného "retailu"... Jen se zkusit pohodlně usadit, nenechat příliš vykolejit, str(odstři)hnout, no nechat pod polštářem aspoň na ty sladkosti, cigarety i alkohol (nervy)... PS: kdyby nás chtěl náhodou někdo onálepko(sočo)vat podporovateli (zaplacenými od) nevíme če(ko)ho všeho, nebo, v tom horším scénáři rovnou za(a)ten(tá)tovat, jak je dneska v módě mezi ""liberálními pro(a)gresivci"", tak jsme podle nás ti největší, nejtolerantnější neutrali(humani/pacifi)sti, jediné pravé neziskové organizace, jaké kdy svět viděl, ale tak na pořekadle chceš-li mír, pořádně se připravuj na válku, zbroj, taky něco je, ne, že ne, protože někteří evidentně slyší jen na fyzickou sílu, hrozbu, strach, jinak dál beze(uz)dně ukájí svůj hlad, jít na ně, domluvit se s nimi po dobrém prostě nejde, to ani nezkoušejte, na vlídná, laskavá, rozumná slova neslyší, se vám jedině tak vysmějí, jste jim ukradení, v jádru chtějí (motivace je) jen b(k)rá(s)t, to všechno ostatní, komedie kolem, na venek, oko, dělání, aby dělali... Co takhle jít hrdinsky pomáhat tím, že vymytíme pravé agresory, škůdce, ne že jim ještě budeme prostitutsky po chuti, vymaštěně, agresivně přízvukovat, uhm? Samo těm, kteří utíkají, nechtějí položit svůj život, kór za zájmy švábů a mu podobných, toť vše, proti těm, kteří je nedobrovolně drží v zajetí (za koule), nutí, propouštějí pár kusů za kusé propustky (výpalné) a ještě (do běla a třasu) straší z mobilizace, vydírají zpětvzetím, povoláním k "ochraně" vlasti, ostatní nechat, ať se mezi sebou potr(t)kají, jak je jim libo. Ale to ne, by bylo na mnoho rusů jaksi málo, že... Tomu říkáte to dobr(blah)o veřejné? Máte pocit, že by si ukrajici naší pomoci nějak zvlášť upřímně vážili? To jako vážně? Myslíte to krečovitě přednášené, před zrcadlem špatně naučené vďaka češia, ty evidentně přikázané izolace, ofrklé scény v nákupácích, agresivní, ne že nevděčné, ale totálně neúctivé až nenávistné vystupování už jen na tom blbém fotbale? Já ne. A to sem (byl?) ku... rovnostářský charakter a chápavý k nešíření zrovna té nejpozitivnější energie na světě, když jim doma válčí a umírá kdo ví kdo, ale v tomto sem cítil ještě něco jiného, jakoby vědomě zastíraného, provinilého, možná jen ten pocit a taky tu možná budeme mít co nevidět takové cizojazyčné gangy, zdivočilé zvířata ovláda(korigova)né kdovíkým (vládním), že se nebudeme stíhat divit, zato si moct tím tuplem z plna plic sborově zazpívat "KDE DOMOV NÁŠ, KDÉÉ DOMOOV NÁÁŠ?!" a pak vzájemně poplakat na ramenech, v minutových městech nebo ostnáčem obehnaných příkopech. Za dobrotu, odměnu, na žebrotu, obměn(rod)u domoviny, národnosti, však to už znáte, stejně jako jistě (snad) i staré české přísloví, že za blb(neprozíra/řipraven)ost se platí... No jak se na toto dalo, sám nevím, jedině je tak víc sobecky, ustrachaně zaopatřit, co dál mám hrubou představu, záleží na mnoha proměnných. Tak první dobročinné sbírky pro UK, OK, pak palné zbraně, KO, dotřetice jednotky a máte třetí světovou. A kdo ji zavinil, vojensky vytáhl (zaútočil, projevil vnější agresi) jako první, když už nebylo zbytí, možnost uháj(brán)it své pozice jinou cestou, se v zákulisí normálně (po dobrém) domluvit a tak musel (po zlém)?

Víte co, kde je mapa (očividně ne) že..? Takové ty nákresy (hranic, rozloh) států rozdělujících si povrch zemský z letecké perspektivy... Zkuste se na ni první podívat, než budete něco plantat, papouškovat, vypouštět z těch dutých hlav, smradlavých hub a schválně mně říct, kdo se na koho ze všech stran od samého začátku spiklenecky sápe, přibližuje nebezpečně blízko, nedodržuje osobní prostor, zdravý, beztak jasně dohodnutý odstup, obsazuje, tvrdě doráží na nárazové zóny, nedotknutelná území? Rus na Usa? Si ji zkuste otočit, asi máte naruby... i jednu napálit, když už u toho budete, třeba vás to probere... a už je držte, buďte tak hodní, když to musíte vidět na vlastní oči, si to jinak, zanesení jak spojivky při zánětu, nejste schopní správně nacítit, kde je dobro a kde zlo, i když vás jebe přímo do všech otvorů. A hlavně, zatím pěkně v teplíčku na straně agresora, zkuste netřást těma řitníma i peněženkama, když vás straší, aby měl dál na té své, mohl utočit, páchat ty zla, že když to dělat nebude, ten "zlý útočník" (čtěte dobrý obránce) ohrozí, vytáhne i na ty vaše, vás z něho vytáhne... hlavně s nima dál mrskejte, ať se unavíte, odvede pozornost, dáte pokoj a nějaký ten ekonomický produkt, serte na seniory, rodiny, lidství, to nejdůležitější, co máte, už pořádně nemějte energii na nic jiné, to je zjevně to jediné, co po vás chtějí, sami vytěžení do poslední síly jak nejen lítiové doly a vyhození jak prašiví psi, vy kr/tupci

jo a všecho do ai, ať jste ještě tupější, produktivnější, žerte ty sračky, ať hovna nekvalitnější, vše, co před vás telka, strana předhodí, vzhlížejte k pár vyvo(myšle/ně)ným, máte koho napodobovat, řešit a pak nezpapomeňte rychle zkapat, ať je od vás definitivní↑ a se na ně zlobit za neplně prožitý život

i ve škole, ať jste pak stejně vychovaní, jak přes kopírák, k ničemu, neškod/volní horní vrstvě, pozadu ve všem, ovlad/kontrolovatelní, závislí jak feťák na pervitinu, děcko matčině prsu...

⇑ se u všeho toho zavírání hub pamlskama tvářit důležitý jak hovna na palici, opravdu... cesta do pekel, prdele, hlubin Čurákovi duše

Tak vy si pořád myslíte, že v. konflikt zavinilo R, agresivní? Nevyprovokované naprostou nemožností domluvy po dobrém, jednáním, podvraťáctvím, překročením všech diplomatických mezí, nezbytností přestat tlachat a vytáhnout vojenskou silou, do boje, chránit si "své" území, chudáček malé uk už chtělo na západ, může si snad dělat co chce, ano, v pohádce... Snad jsou nějaké mezinárodní domluvy a ty se musí dodržovat. Porušení, zrazení se trestat, jak všude jinde. Ze 100%? 50%? Se mýlíte. Tak 15, proto je hlavní viník, pravý agresor, výbojné, lupulačné "zlo" někde jinde a vy mu fandíte, tak se nedivte, když se vám pak bude dít, když to máte poplantané v těch svých makovičkách, někd/co to napravit musí a poplácání po rameni by se nejspíš nepotkalo s účinkem. Tlač(lep)it se tak na nějakou jinou velmoc (očividě) ze všech stran, určitě je s tím naproto v pohodě, klidná, humanitární, nic nedělá, určitá protiopatření, stojí jak opařená, hlavně ať se neznelíbí, pohorší progresivně a liberálně smýšlejícím ov..bčanům "vyspě(přezrá)lých (pře až sami sebe sežraných)" zemí, když se jí jak vosy na med začnou slétat na to, co ona si prozřetelně neprožrala, ale držela půst, odložila na horší časy, zdravý, pozvolný rozvoj, zdravý růst, si ne a ne dáte říct, se s vámi nedá domluvit po dobrém, bude jako "správný" hospodář, hlavně po nezlém, nekonfliktněm ozbrojeně čekat u spíše se založenýma rukama, až to do ní budete mít cobydup, a si chodit, jak se zachce, do samoobsluhy, brát si co hrdlo ráčí a ještě se u všeho toho rabování, znásilňování usmívat jak měsíček na hnoji, běda jí se jen blbě podívat, zamračit!

Anó, určitě se svými přímými sousedy nemá pro takové případy historicky uzavřené obranné pakty, přátelské vztahy, z kterých recipročně, dlouhodobě těží, je v pohodě jen tak přejít na nepřátelskou stranu, ukázat jí pozadí, v předklonu, otevřenou pusu, a mu záda, nebo naopak, tůdle, vrazit do nich kudly, když najednou nabídne něco víc, zradit, odkopnout. Nechat si na pozemku namontovat "obranné" protiraketové systémy s krátkým doletem jenom do M, kuchyně, importovat hen tu demokracii, sračkami přežrané bledé ksichty, a pak co, už zrovna diktovat podmínky, ustupovat až za severní pól, když ne (jen na oko) rozparcelovat území a odevzdat k vytěžení lenním pánům?

Ale noták, nechtějte nás rozesmát a byť rozplakat byste určitě tuze rádi, ne smíchy, díky té vaší krut(odporn/tup)ostí, ovčanské poslušnosti...

Stejně jak plkama, že ta vláda je tam chudáček po covidu, válce, dělají, co se dá, moc se toho nedá, jsou z toho špatní, lidé na ně zlí... dvě velké hovno, hovno slavnej soude, nastrčená, stínová, loutková, protektorátní možná, hájící ty správné, prozápadní zájmy, sle/tupě pošlušná nastolenému režimu, mající za úkol se založenýma rukama jít mu akorát na ruku, přihlížet té umělé apokalypse (reset), reportovat, moc nezavazet, utrácet a jako odměnu za věrné služby, držhubné přerozdělovat do hub jednotlivých státních pohlavářů a jejich pohůnků evropské dotace, asi za cykliny a městské části, ať mají ovčané za to (utrpěné/dopuštěné) utrpení aspoň i trochu toho potěšení, kdyžtak přitvrzovat, mobilizovat, šikanovat, dorážet, nechávat je si ty poháry hořkosti vypít až do dna, snad naschval drásat nervy, pak je zas (až pár vy)hladit různými společenskými akcemi, posílat sanitky, policejní, hasičské vozy, dál to hrát na solidaritu, (anti)sociální systém, no blázinec, pak klid jak za komančů v devadesátkách hlášení tetek místních rozhlasů, tak my si tu žijeme, hlavně že se něco děje, mají ču... co na práci, co, schválně posrat i to málo, na co šáhne, aspoň něco si na tom nahrabat i ze státní kasy, pak šábnout, na čem, co dům, barák, teda ministerstvo dá, klidně miliard z (krytí) trestné činnosti, dojebané digitalizace, jak příhodné piráty, nakraď si co a zachraň se kdo můžeš, pak už radši dělat úplné, do oka bijící blbečky, ať už je nenapadne znovu volit ani toho největšího pětipošu..ahance v okrese, kterého to celé asi ještě nepostih/ložilo, naopak postavilo na nohy, nepřišlo vůbec divné, podezřelé, že tady někdo usiluje i o jeho zdraví, jde po něm, žral přesně tak, jak před něho předhodili, asi vášnivý čerpač dotací či státní zaměstnanec, ještě věřící těm jejich fantasmagoriím, hausnumerám, křivým tlamám celým šťastným že i na ně vyšla řada, si nahrabat, nebo od pohledu hrdým soudružkám, že mají tu pozici, moc, užiteční idioti, prostředky už posloužili svému účelu, tak se z nich udělá idioty, pomalu stáhnou do ústraní a vy jim je tak žraly i s těma brejličkama, navijákem... kdo bude další? někdo prašť jak uhoď? tak na dávání tomu dalších 20, maximálně 30ti let?

a pak co, nás tady vyhladí roboti aji s tou nesplatitelnou sekyrou? nebo jaký je jako ku plán, ví, má ho (možnost zvrátit) v této prdeli doprdele vůbec někdo? v koho rukách to jsme bezbranní, odkázaní na jeho vrtochy, dobro/zlovůli jak kojenci? nebo se jen (pře)tváří, neptá, plní rozkazy a osobní konta?

Ať už, můžeme jen od(do)hadovat, pochyběl v tom, že došlo k podcenění konstituce politické reprezentace, špatnému odhadnutí společenské konstalace, (pod)placení svého souseda, nechání se přeplatit západem, odmítnutí se s ním "spravedlivě" poděli(a)t (půl na půl?), to ne(z)ní zas tak jednostranně, zaujatě, asi nemohl naslibovat tak "zářné" (totalitním sluncem zalité) zítřky, UK nezradila jen tak, spíš dostala nabídku, která se nedala odmítnout (tak naslibovala obyvatelstvu mír a přitom jim tím přivodila válku), R přijmout a další nepřišla, to už Z asi vyšlo líp ukončit jednání, ignorovat požadavky, domluvy, varování, vědomě tak vyprovokovat, rozpoutat, vést válku a vzít si to po sv(zl)ém na pozadí další, neodvratné, do mozaiky mocenské expanze, blahodárného exportu demokracie do "rozvojových", naopak importu imigrace, degradace do těch "dosluhujících", dlouhodobě připravovaných tahů globální šachovnice, taky se jim válka trochu hodí do krámu, nebo tak trochu další divadlo na oko, důvod, proč musíme my Evropané trpět, ještě máme pět ódy na různá protiopatření, přitom namířené přímo proti naší svobodě, být rádi, neb je to ve záj(mé)mu našeho dobra, eliminace hrozeb, ještě víc se zadlužovat, nechat se dobrovolně ožebra(zmrza)čovat, si brát od a držet huby, dřít s nima v prachu hl(šp)íně, no ty nám, nalejme si do nich čistého vína, zas tak nemají co padat, že už je to na spadnutí, docela sodoma, gomora, babylonská věz, velká potopa, noemova archa... nemá velice kudy, kam, (mikro i makro ekon(l?)o/demograf/politicky) uhnout, jsme tak nějak všichni vnímávě(citlivěj/oduševněle)jší tušili, jen teda ne, že to soudruzi vezm(utn)ou tak hopem, radikálně, od podlahy, cugrunt... "Pěkně" po staru (antislovansky, autoritářsky, r(d)e(a)gresivně) a přitom pod rouškou prý jakéhosi progresiv(liberal)ismu... A už vůbec ne, že je v tom ještě bude takový dav slovanů, podvratných živlů, zase zhypnotizovaně podpor(vzbuz)ovat, vztekle usurp(buzer/zesměšň/poniž)ovat své (u)krajany, kteří to i s těmi krpci myslí dobře, bojují i za ně a ty jejich budoucnosti (vesměs těžce rozmazlené nebo zanedbané spratky). No opět nic, co by slunce už tak pět(set?)krát nevidělo... Smích? Přejde. Jen co (brzy) začne to hromadné propouštění. Zase se to hodí na P, o důvod k nenávisti, ofenzívě navíc, zachrání to za pět dvanáct spasitel z "ne"podmíněného nebe, a na ty vaše protiopatření (přijímané proti naší prosperitě (svobodě), tedy přes stvořeného nepřítele, aby měli své opodstatnění) bobek?

Ale tak celkově je v tom R spíš nevinně (vynuceně) a tomu, kdo naprosto předpis(ukázk)ově nenávidí rusy a jejich zastánce podobně jak ještě nedávno neočkované (antivaxery) nebo Hašek, soptí u každého televizního spotu a propagandistického článku už asi nebude rady, natož pomoci, jen toho kopu, a ten, kdo ne, už je dávno vyrval ze zdi, přestal ode(te)vírat, vlastně potřeba nic tak vzevrubné(banální)ho cpát, (při)otevírat oči, hlavu, ústa...

Takže vlastně vše v pořádku i bez našeho anga/ubližování se/i

Ano, správně, právě v tom máte tu hodně ne/úplnou (objektivní) pravdu, nebyli jste to vy, kdo fyzicky (viditelně) zaútočil, se dopustil agrese, vytáhl jako první do boje(obsazení), podív(víd)ejte to oni, my nic, nechťa, ti hodn(dobř)í, v tom nevinně, nemáme vůbec prsty, náhodní kolemjdoucí, vůbec ne se na ně odevšad, neodbyt(otrav/dotěr)ně tlačící, co vás to nemá, podnikáme jen samé hezké, odvet(bran/osvět)né akce, odpovídáme tomu agresorovi zaostalému my vyspělý (přitom až po uši ve sračkách) západ, ukazujete prstama jak podvraťáci na základce, hned utíkaj(letí)ící bonzovat třídní (společnosti), jen co druhému přeteče pohár trpělivosti, si to přestane nechávat líbit, začne potyčka, boj, ale co jste vyváděli do této eskalace, k ní vedlo, se skrývá pod vrcholem všeho tohoto ledovce, že jste třeba vyryp(uk)ovali první, vyprovokovali ji tím, že se chovali hůř jak rozmazlení zme(spra)tci, ml(je)eli si svou, neposlouchali, porušovali jednu úmluvu za druhou, museli dostat výprask, za vyučenou (uši) nikdo ani necekne, nic nového pod sluncem, vámi stokrát krpácky opakov(hr)aná takti(básnič)ka, jak to okabát(narafič)it, aby prachobyčejný útok na ně vypadal jak ušlechtilá ob(ch)rana, uhmm, co nepřítele vybur(he)covat, případně ho bezostyšně vytvořit, hra na jednu, stejnou, naruby obrácenou strunu. Tak na tuto vaši všivou stranu (koalice konečně kvalitně podplacených, samolibých, jednodušších či strojových loutek (za)sloužících k (se o) nahnání nás do úzkých koutek, do(při)hlížení, dřív aspoň nějaký přínos, dnes pokrytě jen za škůdce, hold nová doba, směr, na němž se vůdce shodl), skrz naskrz prolezlou (samá korupce) od velkého bratra se mám postavit a pak za ni i padnout? Ne vlastně vlastní domovinu, že? Tím myslíte ten rozhár(za/pro/d)aný Kocourkov, který se divže ještě nesežral sám mezi sebou navzájem? Tedy fyzicky, zásluhou vaší korekce, fakticky korigováním pří/odtoku, pumpováním velkého kapitálu do a odsávání z ekonomiky, jinak ekonomicky už dávno a bez servítek, ohledů.) Jen aby bylo mezi námi jasno... Jo? Tak to už d(s)u celý žhavý,(i) když jediní, před kým je potřeba je (těch pár lidí dobré vůle a drobného vzrůstu, ty ostatní, drtivé většiny si klidně nechte) ve skut(pol)ečnosti chránit, jste vy sami, vlasti(Boha, firem i lidství)zrádní žoldáci (posluhovači koncepce jednotné EU, zrozenci p...olitické líhně za(roz)padajícího západu, vycházející Číny, Tchajwanu, nebo kdo si ji to koupil, kam že jim to, garnituro, jezdíš pořádně podkuřovat), nepřátelé národní suverenity, svobody, lidství, jimž to (zlo, pasáctví, mikrofon snad implantovaný místo mozku, možná i z toho pramenící ta tu(sle)pota, neumětelově naprogramovaná) přímo čiší z očí. Každopádně zejména tento fakt si my pěšáci musíme vtlouct do hlavy(palice), ať je nám nad slunce jasný, odnést ze stotisící první televizní reklamy a bez jediného mrknutí oka, známek(stínů) pochybností ze sebe vyhrknout(pravit), i kdyby nás agenti ministerstva lásky přepad(robudi)li uprostřed noci, jinak zatýkali v suterénu, mučili, propouštěli až do boje, nebo rovnou vaporizace, ať mají veřejnou podporu (souhlasné pokyvování hlavou) pro ty své vojenské (OBRAN(DVET)NÉ, humanitární, NE ÚTOČNÉ, !!!) operace, výpady, mašinérie... nejlépe (panuje potřebná shoda) jak od jednoho člověka či vůdce jedné, shodou nešťastných, geopolitických okolností ekonomicky zrovna docela zdecimované, vazalské "republiky", jenže diktaturní zřízení tu žel pro ně zatím ještě nemáme, tak to honí všemi mož(dostup)nými, zpravodajskými kanály... Že to oni se agrese v žádném případě nedopustili, jen podnikají odvetné, záchranné akce, jsou v právu a vy tím pádem podporujete ty správ(hod)né strany, jak v černé a bílé pohádce hrdinně reagujete na ty zlé agresory a byste byli jimi byli vy ti váleční štváči, ať vás hlavně ani v tom snu, koutku hlavy(ně) nenapadne, se nepřestanete chovat tak hod(povol/velkomysl)ně. Žádné fašisty, černokně(loupe)žníky, no fujtajbl, těm byste přece v žádném případě, ani životě nefandi(pomáha)li... Nebo že by přece jen nakonec jo? Hodní až blbí, to bolí, nebo jen to druhé, v zájmu vlastní ochrany, nahnané až za ušima, nebo dokonce dotace, pachtovní pachtění, hm? No smrdí to (smrtí) řádně od samého začátku, hlavy, mediálně medicínského zázraku, tak pohotového zákroku se totiž beztak nenadáli, a vsaďte se, že bude až po dopad, ocas, a zatím pořád po dobrém vám radím hřbet této leka(fialově)jící ryby v ryze vlastním zájmu co nejdřív opustit a radši se pořádně uskromnit, než vás stáhne s sebou do hlubin sedmi pekel, stejně přijde váš soudný den dřív, než se nadějete. Nezapomínejte, že jsme spíš studijní, počítačové, hospodské typy na vál(č)ení dobré, ne udatní bojovníci, tak ať až rozdráždíte medvěda, zavane nám severní vítr do líců, nasadí přilby a bohat(mocn)ý strýc se zas stáhne do zámoří i s těmi svými apo(ka)li(p)tickými kumpány, vás mu tu nechá samotné napospas, nebo vyšle do doupěte, nespadnou maskáčové trenky, nebo neuletí jinak zbarvené klobou(b)ky. To bude na omluvy za velké nenávistné mluvy, nevidění si do pus, obávám se, příliš pozdě, tak se zkuste do(vy)pouštět jejich různé interpretace s plným vědomím této, hrozby, konsekvence, snahou prevence budoucího zodpovídání se, nesení následků. Nerad bych nás podceňoval, no něco mně říká, že jim v R vyrostli jinací jiná(bu)ci, tak nevím jak vy, no já osobně bych moc nevykřik(RIP)oval (ne, že by na osobní potyčky, předvádění střeleckých dovedností, natož poměřování tělesných sil (ran) muselo zákoni(nu)tě dojít, nestačilo pár "dobře" mířených raket, obohacených o pár vzácných, shodou okolností radioaktivních prvků chemické tabulky, samonaváděcích dronů, družic...) a když se na jejich stranu přidá pravé právo, sám Bůh, čemuž bych se osobně přihlédnuvší nejen k všem těm těsným až zázračným spádům nabraným nedávnými událostmi vyhlazovacího (atentátního) charakteru vůbec nedivil, spíš přikláněl, nevypadá to s námi, chlapci "zlatí", vůbec dobře, se můžeme utřepat do bleda, takže i variantě vyklidnění, zasednutí k jednacímu (mírotvornému) stolu, předejití dalším konfliktům, obětem dřív, než začne to dusn(pekl)o, zahráním do autu a přepnutím na třeba se nám tu jako mávnutím kouzelného proutku (ovladače televize<->reality) rozmáhající migra(nemo)ci, Aláha, střelby, sucho, záplavy, oteplování, ekologické, vesmírné hrozby, "přírodní" katastrofy, kolapsy další systémové in(pro)stituce, krize menšinových identit... (ať pak zas nevypadáme jak géniové, proroci, nejsme za vodou ze všech těch výher v sázkách, jak se budou objevovat další a další pádné důvody jak slimáci po vodě, proč že nás to musí omezovat na svobodě, popřípadě množství, vytahovat dalšího čertíka z krabičky, nebo stejného chobota pořád dokola... zatímco vy to budete dál a dál a dál... a dál přičítat náhodě, nepříteli xy či nám dezolátům), kvůli kterým se ti, co z toho pořád ještě neubudeme, budeme, zadlužení až do třetího kolene, dál dobrovolně nechávat omez(klešť)ovat, pesk(buzer)ovat, ochuzovat, třást stresy, strachy, zimou, hladem, vedrem, žízní, vodou, špatnou stra(životosprá)vou, očkovat, čipovat a přitom držet drkotající panty u sebe, od nichž nám budete ve jménu (pod záminkou) preventivního boje proti nim vesměs jen brát a sem tam přijde nějaká ta špatně mířená, dota(stříka)ční injekce...

a pro všechny ne/zištné udavače, kontrolní orgány nebo ty činné v cenzurních a na ně navázaných, trestních řízeních tímto neschval(podpor)ujeme žádný druh agrese, projevené, no už vůbec ne té skryté, stejně ne-li více zákeřné! No obě mezi námi žel byli, jsou i budou, v jak světlo a tma se měnících inzenzitách, periodách...

Jen si zkuste někomu, kdo s vámi má evidentně problém, nerozumí, neposlouchá, perverz(neodbyt)ně dotírá, kéruje, ohrožuje vás dokonce i na vaší adrese, pozemku, post(řesp)ává u něj venku na ulici, dělá že nic, on na čundru, kempuje, se shodou okolností, nešťastných náhod sniperkou pod pazuchou, ingronuje vaše výzvy, nedá si říct, kuje pikle s vaším dlouholetým sousedem, kterému jste roky dělali různé úsluh(tupk)y, pro dobré sousedské vztahy, máte spolu uzavřené dohody, teď se s ním proti vám z ničeho nic spolčil, je teď porušuje jednu za druhou, neb jste asi naslibovali malé hory doly, nechává ho přespat u sebe přespat, teď spolu proti vám kušují, dělají různá příkoří, naschvály, zle... Jen aby si o vás druzí, velice kultivovaní a vyspělí, zejména západní sousedé náhodou nepomysleli, nedej Bůh neřekli nic špatného, neskončit u říkání a dost a dost a dost... a dost, ustrašeně ustupovat až po zadní plot, přitom štěkat ale nekousat, ztratit veškerou vážnou a pak už jen kňourat, spaste se kdo můžeš, i s celou svojí, početnou famílií, se i své, prozřetelně našetřené, odložené stranou nechat napospas těmto lupičům... ale začít se činit, dát na odpor, přehradit mu cestu, jednu neu..vp..lepit, nevymezit se i si své pozice a ty nehájit do budoucna, posledního dechu. Bez mu zůstanete akorát na smích... žádná nobelovka, ale tak víte cirka, jak to myslím. No ne, že by to je jedno, mar(trap)ná snaha vám něco vysvětlovat, stejně si dál pojedete svoje, teda televizní, hlavňo proudové, co vám tam propagandisté podsunu(nakuka)li, a je otázka, jestli nám za pravdu, jež je jen jedna, dáte aspoň až v tom hrobě, se zardíte až umlátíte do čela, jací jste byli... a pak repete, šup zpátky na zem, "nanovo", vyžrat si to, sklidit plody.

*jsou to jen subjektivní pocity, predikce jednoho "nestranného" pozorovatele, rekreačního střelce (z luku), nikoliv ověřená fakta, válečného stratéga, veterána **autorská práva nevyhrazená, si s tímto materiálem (své)vol(veřej)ně zacházejte, šiřte, jak sami uznáte za vhodné, jen na vlastní riziko eliminace a pokud možno, se s tím moc neotál/flákejte, ať to (nás) dřív nefláknou do popelnice dějin v zájmu redukce slovní, lidské zásoby, nebo tato vaše "preventivní" odvaha, od níž si slibujeme otupování těch prevítů (způsobováním jim škod, ztrát všemi dostupnými prostředky, ať to oplácení stejnou mincí taky trochu pocítí) mající potenciál vést ke snížení svrchované moci, míry dovolování si elit, destrukce jimi přijímaných opatření (primárních cílů), než už nebude aktuál(riskant)ní, o tom bude s frňákem hore ťápat kdekterý Franta Lojza na každém druhém rohu, upoceně tutlat, že už má na sobě navlečený tak pátý názorový kabát, trápit to bude akorát jejich staré, které by si chtěly užívat, a každý druhý kolemjdoucí plebs, hotntót se usmívat jak štramák lázeňský, sluníčko na dotačním hnoji, bude na vaše velké hrdi/kapitánství (vyskakov(léz)ání najednou ze všemožných nor jak politici před volbama, čertíci z krabiček, kde o vás doteď nebylo ani vidu, ani slechu s těmi samými názory) trochu pozdě, což by ale vzhledem k předpokládané (kapitálové, technologické) síle soupeře, pravého původce ekalace, němělo ještě chvilku hrozit, že byste dřív nezařvali, minimálně jím vyvolanými panikami, hlady (válečnými ekonomikami), než dostatečně otupili tu jeho mašinerii, ale zvrácení celé této zvracené ideologie být běh na dlouhou trať, to by se mu muselo fest vymknout z ruky, pod kontroly, to AI, kalkulace, umělé inteligence přepočítat, nebo místo vás obětovat lidí, abyste si pak mohli myslet, jak dobří nejste, promenádovat jak majitelé planet, sem tam si přilepšit kanibalstvím, jinak ukolébaní pobírat ty pasivní, bezpracné ai, že ani nevíte jak, odkud brané, investiční příjmy, být za ně komfort(nform)ní, sle/tupě poslušní, ve straně, udatně udávat, kvitovat ty manýry, údajné nadprodukce, minuty nenávisti, občasné vaporizace, moc se nedivit, když se mezi nimi ocitnete i vy, věrní až za hrob, mít ty správné názo(cenzu)ry, kastra/injekce, nemastný, neslaný, homogenizace jak mléka, zkrátka civilista, straník, soudruh, prázdná guma jak se patří...

Jedno zamyšlení: Když ten, kdo vlastní dluhy ČR, a že jich není málo, přibývají, vlastní, jak známo, i ji, tak pak není divu, že se chová, jak se chová, posvátně k zájmům sv(zl?)ého vlastníka, bez zájmu, klidně pekelně k obyvatelstvu, jsme schodek po schodku sestoupili až na samé (A)DNO. A ne, nebude LÍP, ale HŮŘ, dokud někdo celou tu srand(útrat)u a skanzenovou vizi nezaplatí... a kdo jiný, než my..? kor jestli si koupil i tu dosluhující eu, které jsme jaksi součástí, že... Jo počkejte, co takhle zatím nerozmazle/prožra(vytěže)né UK, R za nás..? to zní LÍP, good, tak ŠUP na jeho stranu...

Update 16. 9.: Jo a každý zk...syn(ka), který má na svědomí, se jakkoli podílí, podporuje, nebo kryje ta zvěrstva páchaná na lidech (Češích), práškování, noční pištění v uších, ať jsou přes den jak mimózy, bludní holanďani, sotva lozí unavení v polospánku jak těla bez duší, pořádně neví, kde jim bolehlav hlava navalená jak ve stojce stojí, ani co je za den, jste zas podělali ve vládě, natož kde je sever a co z něho s takovou co nevidět přiletí, se nezmůžou na nic moc, normální fungování, podávané výkony (produktivita) podprůměrné (nula, nula ho...), hlavně vaše otravo(kontrolo)vání, strkání nosů do věcí (experimentů), po kterých je jich nic (exkrement), když k němu i jsou (jsou víc a víc v pr..., letargičtí, mrzutí, upadající do depresí, možná i ze židliček s županem kolem krku, nepozorní, po(z)volní, poddajní, podveditelný, v režimu přežití, autopilota, imunitní systém nalomený, bujení nemoci jak slimáků po slejváku, no prostě neškodné trosky) a počasí maskující útok (vyslání raket) na Rusko, ať shnije v base, zajde i s těmi svými multifunkčními fidlátky, s nimiž tak rádo zachází, a shoří v pekle. Klidně bych do něho dal ruku za to, že tam mají minimálně ještě jednu, třetí, denní frekvenci, jejíž délka elektromagnetických vln z nás přes den pro změnu dělá neurotické magory, konzumní krysy, dyndá poslední zbytky sil, nebo jimi prostě jen jsme, v kombinaci se všemi těmi soci(vizu)álními vjemy, a nebo kolektivní vědomí, a a nebo jejich kombinace v kombinaci s tou nepotravou...

Ale hlavně dál slepě věřte těm svým televizím a dalším, nejzprofanovanějším propagandistickým, přesně na těchto mejnstrýmových vlnách pl(surf)ujícím, od velkého bratra placených, vaši realitu jak se mu hodí do krámu ohýbajícím mééédiím, které z vás dělají snad ještě větší skop(t/up)ce, než ve skutečnosti jste... Jinak to není možné, si nedokážu vysvětlit, že jim to po těch čtyřech a půl letech Extempore pořád ještě žerete. Opichaní horem dolem, mávající uk vlaječkou nad hlavou a fandící těm beztak (velice (mile) bychom se divili, kdy"bychom" se najednou přidali na dobrou stranu) k dalším agresivním prasárnám, zločinům proti lidskosti na východě přesně podle na zakázku západu vytvářeného a vám předkladaného mediálního obrazu... že to je přesně naopak, vlastně humanitární, protiteroristické. jedině ve snu... ať se vám dobře spí... kýváte hlavou tím správ(kol)ným, ne podel(vodorov)ným směrem pro splnění jejich obchodních cílů. Minimálně je to bezpečné, být za jedno názorové laso s mainstreamem, aspoň prozatím. Jasné, že čím víc polopatě vám to podají, tím spíš vás to co nejvíc pobere, tak možná jen snižují úroveň na nejvíc účinkující, stačící, aritmetický, intulektuálně morální průměr nicméně nesvědčící nic moc dobrého jako spíš odporného o té naší "třídní" společnosti. Ale tak zas nic, co by nás pár nejen ve škole necítilo už od mládí, že..? Úlisné vlezdoprdelky, hlavně hodné chlapečky a holčičky, pár podivínu, vlků samotářů, tupců, grázlů, odstrašujících případů šířících kolem sebe tu správnou atmosféru hnusu a strachu, poslušných, užitečných idiotů, donašečů (bonzáků), ... Teď kdo jim na ně naskakuje, beztak hlavně ty první a pář posledních, kteří z toho mají osoch. Ti premianti, samí jedničkáři, jsou snad dost chytří na to, aby to prohlédli, spočítali si pravděpodobnost náhodnosti událostí, které se poslední roky dějí, ale raději dál přizdisráčsky ani nešpitnou, přece si nezačnou škodit, a celkově oduševnělí na rozeznání zlého od dobrého, no odvahy i na rozehnání si troufáme tvrdit chybí... 

Na konec jenom ještě taková jedna technická: Hej jak dlouho nás ještě hodláte nořit, až si poděláte svoje zla, budem splňovat kvóty, tak 2 mld, Evropanů max 10 %? Já jenom ať cca vím, jestli až do smrti... Jinak... Až o tomto, romarnopisci budete za nějakých dvacet, čtyřicet let pojednávat v nějakém tom historickém traktátu, učebnici dějepisu, a budete hledat vhodný název pro toto období, epoše dějin, pište o tom jako "Stát, vlast vlastně na straně ZLA" a nezapomeňte tam zmínit, jmenovat, do třetího kolene trestat všechny ty fašistické, valkychtivé ksindl(cht)y, voly, kteří teď nenávis(vlas)tně noří všechny lidi dobré vůle. Nejen zas pár neobjektivních plků, obětních beránků, chvilka ticha a jede se dál jako by se nic nestalo...

Máme tam sdílet něco konkrétní?
Napište co, třeba se nám zachce.
Anketa: jaký obsah, téma, formát