Jaké neblahé dopady může mít takové SJM na vzájemné soužití, majetkoprávní vztahy a (ne)zodpovědné zadlužování obou manželů?

To si prozradíme v tomto rozboru úzkoprofilově zaměřeném na Společné Jmění Manželů.

Pokusíme se přemoct, aby se nestalo, že ho dočtete ochuzení o pár postřehů, rad a tipů majících tu moc blahodárně ovlivnit životy (novo)manželské dvojice...

SJM neboli zkratka stvořená z počátečních písmen těchto tří slov: Společné Jmění Manželů zkrátka neslouží pouze k tomu, aby automaticky docházelo ke spravedlivému rozdělování (ne)movitého majetku, který po sňatku nabyde jeden z jeho účastníků, se svou drahou polovičkou v pohlavně rovnoprávném poměru 50/50, přestože se ona sama na žádné listině stvrzující její vlastnická práva zrovna nevyskytuje.

Podobným způsobem totiž může dojít k samovolnému přenášení a podvojnému přiřazování i toho dluhového, tedy úvěrového zaangažování (zatížení), které si za dobu manželství odváží "pořídit či převzít čistě sám na sebe" jeden z manželů za absence písemného souhlasu a tudíž snadno i vědomí toho druhého, kterého se tak i přesto mohou v budoucnu negativně (do)týkat případné spory vedené v souvislosti s řádným neplněním s ním spjatých povinností, přestože na úvěrových smlouvách o něm opět není ani zmínka. Jinými slovy pak, třeba z důvodu nesplácení, může dojít k věřitelovu (vymahačovu) uspokojení takto vzniklé pohledávky i z dlužníkovi poloviny majetku spadajícího do společného jmění, pokud nedisponuje žádným, výlučně vlastním.

A proto, aby byla plně zachována jakási partnerská transparentnost, musejí si u nás manželé k žádanému úvěru pokaždé přistupovat společně, mají-li mezi sebou v době podání žádosti společné jmění plně aktivní.

I zadlužení je totiž záležitostí mající důležité vazby na vzájemné soužití, k jejímuž mlžení by proto nemělo docházet už jen z principu lidskosti a zmíněné průhlednosti. O příjem silně ochuzená sestava žadatelů pak stejně v drtivé většině případů nevychází ani bonitně, což je další pádný argument pro neprodlené přesvědčení druhého z manželů k jeho přímé spoluúčasti na akci alespoň z pozice spolužadatele, potažmo budoucího spoludlužníka, který bere vítr z plachet narážkám hrdopychů typu: "Snad jsem už dospělá, plně svéprávná osoba oprávněná si rozhodovat sama za sebe a jednat, jak se mně zlíbí?!" To na každý pád jste, no též můžete být ve svých snahách zvenčí omezována, ohrožujete-li svým jednáním život bližního jako v tomto případě - (do)životního partnera.

Abyste se tak nedělo a Vy si pak mohli začít plně přetavovat své peněžní představy v realitu bez potřeby ohlížení se na rozmar manžela a žadonění o jeho souhlas, je nutné mít SJM zúžené, ideálně pak úplně rozdělené (zrušené). K tomu lze dospět buďto sepsáním předmanželské smlouvy upravující pravidla pro rozdělování společného jmění, nebo potom takovou jeho změnou provedenou kdykoliv v průběhu manželství třeba u notáře. Ten Vám po společné návštěvě (ne vážně nestačí, když přijdete sami) za pár tisíc rád rozváže křidélka a Vy si budete moct žádat a vystupovat každý sám za sebe, jak jen se Vám zachce bez nutnosti přizvání k účasti a výhledově i možnosti negativního zásahu toho druhého.

Tato tématika samozřejmě má své "světlé i tmavé" výjimky a potvrzující pravidla, stejně jako každý takový krok pochopitelně má své vlastní individuální specifika, pro i proti a tak i nároky na vhodné provedení, které je potřeba zohlednit a do výsledného díla všestranně zapracovat tak, aby sedli jako "hrnec na zadek" nejlepším zájmům obou manželů.

Z toho ve zkratce plyne závěr: navzdory tomu, že jméno jednoho z nich momentálně oficiálně nefiguruje na žádné listině stvrzující jeho "částečné" vlastnictví (List Vlastnictví, Technický Průkaz), ani jakoukoli spoluúčast na aktu samotného pořízení (kupní či úvěrová smlouva), dává mu tento do manželských smluv s naprostou samozřejmostí pokaždé zakomponovaný prvek právo činit si plný nárok na jeho rovnou polovinu, která by mu za předpokladu nutnosti proběhnutí soudního sporu měla být promptně odklepnuta, aniž by se setkal se sebemenším odporem (námitkami, protesty, odvoláními), pouze částečným dáním za pravdu, mamutími čekacími lhůtami, či výlohami na advokacii. Materiální (potažmo duševní) statek se jednoduše nacení na částku odpovídající současné tržní ceně, jejíž půlka náleží bývalému miláčkovi a teď úhlavnímu nepříteli, hotové, vyřízené, ende šlus, striktní právní azbukou vpřed, už žádný prostor pro další city, nerozumy, paradoxy...

Plnohodnotné oprávnění totožně uvažovat a přistupovat k oběma manželům však obojetně dodává i třetí straně, kupříkladu takovému subjektu domáhajícímu se narovnání jemu napáchaných peněžních škod (popřípadě vymahačům pověřeným hájit jeho práva a zájmy) jen jedním z "papírových" životních partnerů po tom druhém, přestože není písemně ani smluvně nikde dohledatelné, že by se na činnosti k ní vedoucí jakkoli vědomě přímo spolupodílel. Ti pak mohou ve snaze o její optimálně kompletní zinkasování naletět na čistě jeho majetek, popř. příjem, zpeněžovat ho, strhávat, jak se jim "zachce" a hojit si tak vzniklé peněžní rány...

A tudíž i ponaučení: přejete-li si předejít vzniku nepříjemností podobného ražení, které pak mohou mít zásadně negativní dopad na vaši rodinnou "idylku, pohodu", případně sehrát klíčovou roli a mít ono slastné poslední "spravedlivé" slovo při přerozdělování cenností v případě, víme, že nyní naprosto nepředstavitelného, přesto při "nudném" pohledu na "cenné" statistiky dosti pravděpodobného, podání žádosti o rozvod jedním z Vás nastávajících, zavčasu nejen pomyslete adekvátní úpravu pravidel vztahujících se na vaše manželství, ale také z něho prostřednictvím předmanželské smlouvy tuto automatickou komponentu opravdově vyjměte. Pak, co bude vaše, bude jenom vaše, a nikdo Vám na to nebude moct sáhnout, natož o to připravit, pakliže se sami prokazatelně nedopustíte tomu přiměřeného přestupku. A to, co si nevezmete, kde nedáte svůj písemný podpis, souhlas, ani plnou moc, to vaše prostě nebude a nikdo vás za to nebude moct sekýrovat, pranýřovat. Za to, že vaší druhé, stále ještě, byť už ochable vrkajících holubičce neskutečně přeskočilo, přece "nemůžete", nenesete žádnou zodpovědnost a už vůbec si nepřejete býti biti... A jestli už to mezi vámi přestalo jiskřit, její vrkání nadobro přešlo v klování, jaksi ji omrzelo být při vás v dobrém, natožpak zlém už teď a cožpak až do smrti, a kuchyňské nože nabyté svatebním darem už neleží jen v kuchyni, ale alespoň ony jiskří mezi vámi, to si ty svoje majetky radši vezmete do hrobu, nebo darujete na charitu, než abyste je dobrovolně přenechali té "nenechavé potvoře", která se z ní vylíhla, jen co vystydla pečeť na konečně zpečetěné manželské smlouvě a místo, aby o vás začala dle očekávání hýčkavě pečovat, se jen přestala přetvařovat a dělat si těžkou hlavu s nošením bělostného závoje nevinnosti, celkově se obtěžovat s rouchem roztomilosti a dokonce i sexy prádélka...

Pro ty z Vás, kteří jste z titulu oslepení láskou silně zrůžovělým odstínem skel propásli k tomuto vhodnou příležitost a nezačali s činěním patřičných kroků někdy v období rozlučky se svobodou hluší k možné rozhořčené reakci nevěsty, krajně ženicha, za dosavadní dobu společného žití už jste stačili prohlédnou spoustu nedokonalostí, k nimž byli do zásnub slepí, nebo jim byli mistrně skryty, snubní prstýnek už vám stihl vytlačit řádnou otlačku na prsteníčku, nebo už se dávno povaluje pohozený v některém ze šuplíků, než si začnete zoufat a flákat hlavou o stůl, máme dobrou zprávu:

Vysoce sofistikované a rozvinuté možnosti dnešní advokacie umožňují provést částečné zúžení, či úplné rozdělení společného jmění manželů i kdykoliv v průběhu trvání jejich manželství. Za tímto účelem si stačí naplánovat návštěvu některého z jejích zastupitelů, notářů, požádat o přípravu k tomu potřebné dokumentace, posléze dotlačit k jejich podpisu drahocennou polovičku a vytlačit nějakých, též ne úplně postradatelných 8 tisíc korun českých.

Nespornou výhodou každopádně je, že jakmile se tak jednou odhodláte učinit, a svůj majetek částečně vyjmete ze společného jmění jeho zúžením, nebo se ho ujmete radši úplně rozdělit, už napořád tím zajistíte prostému vlastnickému právu přednostní postavení při rozhodování o jeho rozdělování při rozvodovém řízení a takové té "nasupené" argumentaci protistrany o jeho spravedlivém rozpůlením padesát na padesát z popudu společného jmění vezmete vítr z plachet, učiníte ji lautr lichým.

Kde pak není, lidově řečeno, manžel/ka napsaný/á, neboli oficiálně nefiguruje žádným vlastnickým podílem, na to si může rovnou nechat zajít chuť, zapomenout, teda nemá-li v "rukávu" nějakou jinou "šuplíkovou" smlouvu upravující majetkoprávní vztahy, nebo třeba prokazatelné důkazy o vkládání kapitálu z ryze vlastních zdrojů třeba do ho zvelebující renovace, podle nichž by si na jeho navrácení mohl/a nejen klást nárok, ale taky mít právo. V dnešní z postavení, blahobytu a rozežranosti kýčovitě rozvlhčené společnosti je včasná prevence nadevše... Radši čtyřikrát přeměřit, jak jednou říznout vedle a mít po ptákovi... Aspoň se tak zavčasu prohlédne, o co komu ve skutečnosti (ne)jde.

JO a taky se za jistý klad dá považovat to, že si pak u nás budete "nadosmrti" moct "na tajnačku" zažádat o úvěr, aniž byste se kvůli tomu potázali s jednoznačnou nepořízenou a naší zamítavou reakcí:

"Pardon, ale bez přístupu nositele/ky shodou (ne)náhodných okolností shodného příjmením je to marná snaha. Manželé si v rámci společného jmění manželů a jeho platných účinků hold musejí přistoupit společně.".

V překladu společné jmění v našem úvěrovém světě znamená, že každý úvěrový závazek, který si vezme jeden z partnerů, se po pomyslném mostě pojícím je navzájem automaticky přenáší a "podprahově" dotýká i toho druhého, přestože ke svému ručení nedal písemné svolení a na úvěrových smlouvách nikde nefiguruje. A třebaže tak byl úvěr vzatý zcela bez jeho vědomí, může jít povinnost jeho plnění včetně následného vymáhání v případě neplnění i za ním, z čehož pak bývá nepříjemně překvapen a to, nutno podotknout, zcela oprávněně.

Právě proto jsou u nás požadavky typu: "potřebuji se u Vás zadlužit, ale není možné, aby (se) o tom manžel/ka (doz)věděl/a, nechci ho/ji do toho zatahovat, to by byl velký povyk, nepřežil/a. Žádný přístup, podpis, souhlas, prostě nic, jen já a zástava taky ne!" naprosto mimo mísu a hned při prvním setkání se s touto informací budeme muset výslech i postup zavčasu stopnout a obeznámit vás se skutečným stavem věcí, aby z toho nevzniklo takové to zbytečně neupřímné přeslýchání, předstírání že nic a pak oboustranné přemáhání, když je z fleku jasné, že by bylo stejně k ničemu, když takto teda fakt ne. To si v tom radši hned zkraje udělat jasno, hodit do toho vidle a dál pokračovat leda za předpokladu, že se uvolíte řídit se našim doporučením, čili vzít si náš návrh k srdci a partnera/ku k sobě do vyřizovaného úvěru.

Tato komunikace většinou vypadá jak přes kopírák ve zkratce takto: Manžel o tom neví a ani nesmí. Aha, tak to se budeme muset omluvit, plus asi dvouminutový (dle stavu momentálních energetických kapacit) proslov ze všech stran a úhlů pohledů důkladně vysvětlující proč a takové to klasické, aby si zkusila (ano, z 98 % zní z druhého konce sluchátka ženské hlasivky) najít k tomu vhodnou "romantickou" chvíli, využít všech přesvědčovacích schopností, získat si ho na svoji stranu a přimět k udělení autogramu pod své jméno do políčka spolu nebo hlavní žadatel na úvěrové smlouvě. Aha, tak to nic, naschle. Aha a nešlo by alespoň míň? Ne, nešlo, řešíme od 300 tisícovek a minimální hranice je ze zákona myslíme nastavená na 200 a výš. Aha, tak to vážně nepůjde. NEBO. Aha, tak já se s ní(m) pokusím domluvit a pokud se to podaří, ozvu se. OK. POPŘ. A nemohli byste mně první říct, jestli, pokud bych ho přemluvila, by šlo vážně řešit a co konkrétně, abych tak nečinila nadarmo. OVŠEM.

A vzhledem k tomu, že je asi 96% ze všech těchto žádostí postavených na strastech typu: "Já nána jsem si nabrala vesměs drobné a nehorázně drahé nebankovní půjčky všechny bez vědomí manžela, stačí už jen chvilka, než je přestanu být schopná splácet a sesypou se na mě jak domeček z písku. Proto je potřebuju vyplatit, sloučit v jeden výhodný. ANO, V POŘÁDKU. A MANŽEL K TOMU MŮŽE PŘISTOUPIT? Ne, to právě nemůže." dodáváme ještě pro jistotu, kdyby si toho daná žena náhodou nebyla vědoma, že to silně doporučujeme, protože výsledná konsolidace je těžce prospěšná pro oba. Manžel, byť o tom ještě neví, je v tom už taky namočený až po uši a čím dřív se o tom dozví, tím jenom líp. A pořád lepší, když to vyjde z vašich úst za doprovodu dobré zprávy, ale tady by nám to teď, kdyby jsi na to drahý přistoupil, všechno sloučili do jednoho takto famózního finančního produktu, než když na něho začne zhurta hulákat nějací vymahačští pohůnci s tím, že jste přestala platit své dluhy, které se stihly navýšit na dvojnásobek a dál nezadržitelně rostou o pokuty z prodlení a pokud je neuhradí do konce měsíce, půjdou do exekuce na jeho plat i majetek. Jo a aby toho nebylo málo, už mu s tímto žádný úvěrář na planetě zemi nedokáže píchnout spojením dluhů, protože už bude nejenom extrémně předlužený, kulantněji úvěrově angažovaný, ale taky mít natolik zasekané registry, že by nikdo nepůjčil ani poslední mikroúvěr do peněžní "rakve", natožpak pořádný konsolidační celistvě splachující vámi natropenou paseku za tiptop podmínek pro následné splácení. Zkrátka a jednoduše, nemáte-li v repertoáru, za lubem nějaký majstrštyk, vážně nevidíme rozumnější (jiné) řešení, než sebrat ku..ráž do hrsti, vyjít s pravdou ven a usilovat o včasné vyřešení vzniklého problému všemi dostupnými prostředky a co nejvýhodnější cestou.

Řekněme si narovinu, že už v tom, lidově řečeno, lítáte oba společně, tak čím dřív kápnete "božskou", tím líp pro Vás oba.

Byť se dá uvažovat i tak, že už jste si přece ty drahé dluhy nabrala, tak snad když bychom vám je vyplatili a vyměnili za půjčku s minimálně pětinásobně menší splátkou, byla byste v pohodě a manžel k tomu přece není potřeba. Na druhou stranu by se ho i tento nový úvěr týkal stejně jako ty stávající, už jen z jakéhosi lidsky rovného, spravedlivého principu už bylo půjčkového mlčení až dost, není moc fajn (rovné), tajit před ním další akce. Další, neméně důležité je také hledisko, že by Vám to samotné po technické stránce stejně nevyšlo bonitně. Už tak Vás lze považovat za vyloženě předluženou osobu s výdaji na dluhy "pomalu" většími než příjem. A to si k tomu všemu ještě připočtěte, že by se z něho takovém případě naopak automaticky odečetly životní náklady manžela coby stálého člena vaší domácnosti - jako by nestačili ty vaše a dětí, protože to bez jeho spoluúčasti na úvěru bývá risk oddělením jeho poskytovatele vnímáno tak, že ho ze svého příjmu ještě živíte.

Toto výdělkové manko by příjem manžela jistotně vyřešil a proto, aby se mohl připočíst, je bezpodmínečně nutné, aby k úvěru přistoupil, figuroval na smlouvách. A nebo taky ne, to záleží na dalších podrobnostech a bližším prozkoumání, které pro Vás rádi bezplatně provedeme a bude-li to možné, nezávazně předložíme z našeho pohledu pro Vás nákladově nejvíce příznivou nabídku k rozmyšlení. Až na jejím základě výsledku se můžete sami rozhodnout, jestli stojí za to se s manželem domluvit, nebo to necháte prostě plavat...

Nabral-li si partner drobné a drahé dluhy od nebankovních společností, které mu je velice ochotně (s vlídnou tváří) půjčili, aniž by si vyžádali (slůvkem se zmínili) přístup jeho jeho dru(a)hé polovičky, ale tyto pohledávky ho teď pro svou četnost (ne čestnost), nevýhodnost a nepřehlednost doslova drtí...

Proto se nás osmělil oslovit s nutkavou až zoufalou potřebou po jejich vyplacení nejlépe samostatným (solitérním) a úrokem únosnějším konsolidačním úvěrem roztaženým na mnohem delší splatnost a tudíž s naprosto zanedbatelnou splátkou v porovnání se  stávajícím stavem...

Jednoznačně doporučujeme (stojí za to) neodkladně konfrontovat s realitou do ní nevědomky a dost možná i proti vlastní vůli zataženého druha a vydat přímo nadlidské úsilí, aby nad tím nelomil své ruce a nad vámi hůl, ale naopak zastal přístup praktika hledajícího optimální cestu ven z již vzniklé pohromy.

O to líp se tak bude činit, budete-li už přitom držet v ruce návrh na konkrétní vyřešení problému vytříbeným úvěrem a třeba ještě s příslibem navýšení na zaplacení jeho vlastních dluhů, dopravního prostředku, pořádné televize, dovolené a k tomu kůlny.

Uvědomte si, že čím dřív tak učiníte, s o to čistším štítem a menším mankem se z toho společnými silami vyhrabete a naopak, čím déle budete otálet, dělat "že nic, mrtvého brouka, nebo pštrose s hlavou v písku" a odkládat tak neodvratné, tím spíš to celé dospěje do bodu nesplácení, po němž zanedlouho následuje zhroucení celé té dluhové pyramidy a možná i vás a manžela, jakmile spatříte celkové vyúčtování touto ledabylostí natropené peněžní škody, jež pak bude, světe div se, x násobně vyšší, než kdyby jste jste získali potřebnou kuráž začít jednat zavčasu.

Je potřeba si uvědomit, že vaše "milovaná polovička" už v této šlamastice lítá jak ve vichřici papírový drak a že "čím dřív před ní "kápnete božskou" a postavíte se k řešení vzniklého problému "společným čelem", tím líp pro Vás oba.

V opačném případě Vás to oba očividně co nevidět celé zavalí, tyto dluhy narostou o nebývalé flastry do nevídaných výšin, kterých vybírání dosti znepříjemní vaši "rodinnou idylku", nemluvě o tom, že se dostane do reálného ohrožení všechen společný majetek, a docela možná i ten, který ten ten druhý doposud považoval za výlučně svůj vlastní.

To z toho potom nezřídka bývá jeho (její) velké rozčarování až zhrožení a proto pro je naprostou průhlednost bez prostoru pro jakékoli divení striktně vyžadováno, aby si k úvěru přistupovali manželé společně, načež muž se většinou staví do pozice hlavního dlužníka, zatímco pro ženu zůstává místo v kolonce spoludlužníka vzhledem ke statisticky vyšším mačo výdělkům. Není nicméně problém nastavit i naopak třeba u domácnosti, kdy manžel zůstává "za plotnou", pobírá mateřskou, dokonce i kojí, uklízí, pere a stará se o chod domácnosti, protože by se výší své výplaty nerovnal té manželčině ani po kolečka od kočárku, či stojan na prádlo. Ať už na vině vězí o poznání anarchističtější a bohémštější založení, mládí, či prostě jen disponuje nezměrně méně zaměstnavateli vyhledávanými, nebo v podnikání vyžadovanými energetickými, schopnostními či znalostními kvalitami nadělenými ve vínku, zkrátka a jednoduše má teď možnost reálně vydělávat diametrálně méně...

Případ, kdy jeden z nich odmítá jakkoli přizvat k vyřizovanému úvěru svou drahou polovičku, lze vnímat jako záměrné zatajování před ní(m) a to už jen s ohledem na jeho automatickou spoluúčast v celém podniku není možné akceptovat, pomineme-li ono hledisko bonitní, které, je-li manželka na mateřské, nebo úřadu práce, OK zas tak klíčovou roli nesehraje, zato jindy se dokáže značným dílem zaslouží o resumé OK namísto KO výsledku vámi podané žádosti a stát se tak nezanedbatelně rozhodujícím elementem.

Pokračovat v dalším postupu pak lze pouze za předpokladu, že bude s prováděnou akcí ztotožněná a v souladu, (sou)náležitě dodá potřebné dokumenty a na projev souhlasu dá svůj podpis nejlépe na úvěrových smlouvách, případně projeví ochotu provést alespoň jiné náhradní kroky, budou-li takové v daný moment k dispozici.

Jak je to v této věci se "úvěrovým zákonem"? Podle dostupných informací se na každého poskytovatele spotřebitelského úvěru přesahující limit 200 000 Kč vztahuje zákonná povinnost (zpočátku doporučení, od jisté výše pak už přikázání) vyžadovat přítomnost podpisu i druhého z manželů na jeho úvěrových smlouvách, ať už v kolonce hlavní, nebo vedlejší žadatel (obvykle podle klíče: na výše postaveného ten s vyšším příjmem).

A my, ani spříznění poskytovatelé, vidíme víc (zejména mravních) důvodů k tomu, aby se na toto pravidlo stoprocentně dbalo, než aby se na něho zvysoka dlabalo.

Nám, stejně jako ani Vám, by se, tipujeme, moc nelíbilo, kdyby Váš partner v dnešní době vyspělé společnosti mohl bez vašeho svolení a vědomí získat něco, co by se Vás výhledově mohlo negativně dotknout a výrazně tak ohrozit vaši životní úroveň, aniž byste do toho namočili byť jen špičku svého malíčku, mohli hodit vidle a vlastně tak měli nulovou kontrolu nad vzniklou situací, moc nad vámi visící hrozbou.

Jediná výjimka potvrzující pravidlo se vztahuje výhradně na manžele, kteří si společné jmění zcela rozdělili (zrušili), nebo jen adekvátně částečně zúžili, ať už z velmi předvídavých a pro jistotu preventivních důvodů například sepsáním předmanželské smlouvou, nebo zpětným zanesením žádoucí úpravy za doprovodu s svědectví například notáře, jakmile prohlédnou možné hadí tahy u druhé strany, nebo vyvstane potřeba z čistě praktického hlediska v jinak docela poklidném průběhu manželství.

Po provedení takové operace si totiž může každý z manželů svobodomyslně vystupovat sám za sebe, aniž by zásadnějším způsobem hrozilo, že se jeho nepříliš zdařilé počínání v budoucnu zapříčiní o přímé poškození milované/ho. Toto pravidlo se pak přenáší i do žádostí o různé úvěrové produkty, o něž si pak může s klidem (bez výčitek) žádat každý sám, aniž by se musel obávat o dluhové dobro do této záležitosti nezasvěceného životního partnera. Ten by měl být zcela z obliga... Negativně zasažen by měl být v případě vyvanutí sporů pouze samotný dlužník, aniž by se aura zodpovědnosti dotkla jeho nejbližších, ohrozila jejich výlučné vlastnictví - majetky či příjmy. Jediná možnost průniku nepříjemností do jejich životů a způsobení možné újmy na jejich duchovních statcích tak vyplývá z nepřímého zásahu do "harmonického chodu domácnosti" prostřednictvím různých inkasních povyků a uhánění figuranta na uzavřených úvěrových smlouvách (dlužníka), který shodou okolností rovněž často vystupuje coby hlava rodiny, či zabavováními a zpeněžováními výhradně jeho věcí, popřípadě těch druhých půlek napůl vlastněných, ať už movitých, či nemovitých, které nezřídka kdy bývají frekventovaně a "na střídačku" užívány všemi jejími členy, nebo jim každodenně přináší užitek či potěchu a mají tak na kvalitu jejich života od nemalého vlivu až po zásadní dopad.

Pravda na závěr:

Pro vyvážení misek vah pravd je nutné si závěrem přiznat, že to ani v tomto ohledu není tak jednoduché a jednoznačné, jak by se možná mohlo na první dojem jevit.

Zatímco na poli rozdělení majetku panují poměrně jasně dané pravidla i výhody, jasně se tam prostě řekne, co koho je, není, má nárok a tečka, u vymezení vzájemných mantinelů pro peněžní mínusy už to tak jednohlasné není a existují zde určité neurčité místa, vyvstávají otazníky, výhybky...

Už v samotném, plně aktivním režimu společného jmění se totiž dluhovou bezpečnost druhého z manželů nehází úplný "bobek", naopak se na ni myslí a on bývá do určité míry chráněný, akorát možná ne tak vehementně a průzračně, jak by si byl býval představoval.

Zejména se zde rozlišují účely jednotlivých dluhů, které si bez jeho podpisu prokazatelně vzal čistě na vlastní potěchu, načež se v této souvislosti zmiňují zejména luxusní statky jako šperky či auta, kterých případné neplnění by se nemělo negativně dotknout toho z dvojice, který nemá s danou úvěrovou aktivitou vůbec nic společného. Ten má taky následně nárok vznést svůj protest (projevit nesouhlas) proti vzniklému zadlužení a to přímo u věřitele, načež by měly následovat kroky vedoucí k jeho vyvázaní. To má ovšem jeden drobný háček a to ten, že by se nejprve musel o tomto dění dovědět, což samo o sobě není nic snadného, natož samozřejmého. Ostatně stanovení toho, kde přesně se nachází hranice mezi tím, co mezi zmíněný luxus ještě spadá a co už údajně sloužilo pro blaho obou. To Vám jistí snad jen erudovaný advokát při individuálním posouzení.

Do třetice nutno říct, že aby mělo rozhodnutí o rozdělení či zúžení společného jmění vůbec nějakou tu váhu na úvěrovém poli, nesloužilo pouze jako jakýsi pomocník při porozvodovému přerozdělení majetku, musel ho vzít v potaz vymáhací orgán a zároveň obstálo u soudu v případě sporu, je nutné, aby obratem po jeho provedení došlo k jeho oficiálnímu zanesení do tzv. veřejného Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

JO a taky...

Zamýšlíte-li tyto kroky podniknout z toho popudu, abyste si mohli žádat o úvěr samotní, máme pro Vás taky jedno závěrečné doporučení, aby tak učinit vůbec dávalo smysl.

První si pořádně proklepněte, jestli na něho vůbec sami dosáhnete po odfajfkování takové plejády úkonů a jestli vám její závěrečná vizáž bude vyhovovat natolik, aby Vám stálo za to podstupovat s časovou, administrativní i peněžní oběť spjatou s touto koupí peněz na dluh.

Určitě existuje mnoho horšího, než se s tím vším sýčkovat a pak nedostat ani na trolejbus, ale nadvakrát příjemné to taky není...

To vše má co dočinění s již naťuknutým hlediskem, které si žádá kolikrát víc sám zákon, než samotný poskytovatel kapitálu, a sice povinného proklepnutí a splnění veškerých kritérií a nároků na přijatelně vypadajícího žadatele o zadlužení, při němž ve všeobecnosti dochází k vyhodnocení jeho úvěru schopnosti.

Určitě se proto nejprve pozajímejte o dostatečnost svých výdělků v porovnání s pravidelně vynakládanými výdaji, jestli vůbec splňujete bonitní nároky a při daném úročení, období splatnosti a tomu odpovídající měsíční splátce tak dosáhnete na žádanou částku. Dále rozhodně není od věci si ověřit, jestli se stavem registrů, jaký máte, lidově řečeno projdete a nezastaví vás onen negativní záznam z minula, nebo jestli je vámi zamýšlený účel uplatnění takto získaných peněžních prostředků vůbec povolený, respektive jejich poskytovatelem podporovaný.

To vše jen abyste touto prověrkou, která se odborně nazývá prescoring, i následným procesem doložení potřebných podkladů k finálnímu schválení, jimž je nutno nechat řádnou důkladnost, kolikrát až hnidopišství, zdárně prošli.

---
Přejeme mnoho zdaru při nákupu, v případě vyvstání náhlé potřeby jsme tady.

Tým DumDluhu.cz